Zaměřeno na slavíky

Kotvím na okně složitý parapetní plech, a když jsem pak u kafe, přijdou sousedé. Dávno v rodném městě neznám každého, starší pár je milý: „Co dělá Slavičí háj?“ Ptá se muž, kterého jsem přeci jen už někde viděl. Taková věc potěší, tak jsme podiskutovali. Pak jeho paní mluvila o rehcích, které jsem exklusivně dourčil – slavíky, že nikdy neviděli, i když v háji před nedávnem byli. A nakonec, že prý vyfotila štíhlého ptáčka na zemi jejich zahrady. Ať se podívám… Telefonem dlouho posouvala, až záběr přeci našla. Tady je.

Pokračovat ve čtení „Po práci legraci“

Noc nebyla špatná, naopak. Světlo, jak v noční Mladé Boleslavi, mlha si pošetřila výpad až na ráno. Ze tmy dva černohlávci, a ráno? Ráno jen netopýr velkouchý! Zubil se na mě, že jsme tentokrát naletěli oba. Já na rozdíl od něho věděl, že to je naposledy.

Pokračovat ve čtení „Tečka za sezónou“

Poslední večer prázdnin se podle kombinace předpovědí ukázal vhodným k pozvolnému zakončování nočních odchytů. V Slavičím háji bylo hezky a setmělo se.

Pokračovat ve čtení „Mlha přede mnou…“

Konec sezóny hlasitě klepe na dveře, ale ještě zachytáme. V háji hned zítra, půjde-li to.

Práce s výsledky bude odměnou za nasazení během léta. Už nad nimi trochu popátrávám, ze zvědavosti. Pro pochopení záhady odlétání jsem vybral úsečky nad 50 km (66; 68; 118; 182). Takové pohyby už jsou tahem, nikoli potulkou. Všechny čtyři, jak jedna střela, ukázaly na vrata z republiky, na slavičí vrata! Probudil jsem se až s posledním výsledkem od Nýrska. Všerubský průsmyk! Myslím si, že na konci léta tam obloha musí být rezavá. Ze západu prudce přistupuje Český Les, z druhé strany neméně strmě končící Šumava. A říční nivy ptáky přivedou. Už jsem to asi nechtěně napsal v knize o slavíkovi, což je nadmíru legrační…

Jako první budeme řešit právě směr odlétání. Je to důležité hledat. Myslel jsem si třeba, že mladí slavíci obecní převážně letí dolů k Alpám a průsmyky dál. Švýcarské terénní stanice tam nějaké vždy na výkazech mají a s jejími kroužky právě z přeletu už naše centrála zkušenost rovněž má. Nebude to tak silné ovšem, v horách se ukáží spíše ptáci od východu, naši poletí podél hor k jihozápadu. Staří tak činí nejspíš málem všichni, mladí mne překvapují, že také. Při zpáteční cestě už vše zamíchá spěch nedočkavců, takže cesty tvrdě napřimují. Rádi využívají středomořských ostrovů, jak jsem z archívu stanice kdysi vyčetl. Ovšem my máme tady na blogu zatím jediné (nedávné) hlášení právě ze západní okliky. A přesně – byl to dvouletý pták! Vidíte, jak to spolu krásně hovoří… Ten byl také z noci, od Starého Kolína.

S odečítateli nedávných dvou zástihů už jsem se spojil a dlouhý výsledek od hranic je opravdu z noci. Ten od Zrcadla lákáním nevznikl, přestože byl slavík chycen též po ránu, ale v klasickém tamním režimu. Kolega od Nýrska zmínil, co mnozí – k aktivitě a úspěšným nachytáním jej přivedlo zdejší sdělování taktiky a návodů. Je tedy dalším takovým a moc mu přeji do příštích let dobrý zvuk a rychlé ruce u sítí. Nemám strach, že bych zapadl před vašimi výkony, číslo nachytaných je bezesporu skvělé, ale já chodím především do divadla. A navíc se hodí velice, když se objeví další nadšenci u nočních sítí a vyzkouší to. Kolik nás už může být? Nikdo nemusí chytat non-stop celé léto, nutné to není, ale vyzkoušet si to třeba i na půjčenou aparaturu, přeji každému. Kdybychom oblasti kroužky víc podchytili – nevěřím, že bychom s dosud utajeným druhem nepohnuli. Skupinu přátel slavíků zakládat nemíním, dopadli bychom po čase jako mnohé jiné – pojďme o sobě vědět a mluvit spolu. Posílejte těžké slavíky na fotkách, jako dnes přiletěl ze Sedélka. K naučení často i pro mne.

Přibyla dvě hlášení z nočních odchytů.

Slavík obecný – mladý pták, označený ve Slavičím háji 8. srpna v konci noci, byl kolegou Zdeňkem V. chycen u rybníka Zrcadlo na Jičínsku, ráno 11. srpna.

Slavík obecný – mladý pták, označený na letním kempu u Žehuňského rybníka 31. července v konci noci, byl kolegou Jiřím Š. chycen při Chodské Úhlavě u Nýrska, v samém okraji republiky, ráno 8. srpna.

Budou-li se slavíci po nocích chytat, budou také výsledky. K nim podrobněji…

Pokračovat ve čtení „Den pěkných výsledků“

Stále je co objevovat mezi slavíky. Dokonce i mezidruhově. Přihodí se taková věc hlavně, máte-li možnost chytat je společně. Já samozřejmě pro internet poznatek neuvedu, neudělal by to nikdo. Jde o znak pomocný, vypadá ovšem zajímavě a nemám povědomost, že by o takovém někdy byla řeč. Zdokumentován je fotograficky, bude ovšem třeba průběžně ověřovat. Podobné věci jsou během na delší vzdálenosti vždy. Je potřeba prozkoumat variabilitu i situaci u ptáků tohoročních. Povaha znaku by však mezivěkově „plavat“ neměla. Věnovat se ale můžeme věci jiné, o které se též jinde nedočtete…

Z hor k nám sestoupil obrat „ranní rozlet ptáků“. Lze podobné zažít i u nás dole? Co to vlastně je?

Pokračovat ve čtení „Hledání v (zdánlivě) prohledaném“

I z blogu je poznat, jak si poslední sezóny užívám. A na letní chytání jsem se těšil hodně. Nejsilnější chvilka je na rozhraní tmy a světla, kdy už slavíci nevydrží sedět a jdou k síti. Druhý moment velmi výrazný, když pytlíky pod smyčkami čekají na levou ruku, až v nich zašátrá. Ty srpnové pak mnohdy nesou překvapení, když vyloven je slavík tmavý. Poznám to za zády na větvi většinou, že po pytlících některý je, ale z kterého přijde, to předem nevím. Časy, kdy jsme se spolu dlouze fotili, jsou pryč. Přeci jen už nějaký rukou mi prošel. Daleko zajímavější v poslední době se jeví rozpoznat v pytlíku dojmem, zda jde o mladého divocha či staršího kliďase…

Pokračovat ve čtení „S podporou zkušeností“

Těší mne podle zmínek, že blog navštěvují v nemalém množství i kroužkovatelé. Příliš se nedivím, kdo chce číst o chytání ptactva a náladě kolem, příliš toho v českém prostoru nenajde. To fotografové jsou na tom přeci jen líp. Sám vím pouze o příjemně pravidelném blogu birdera a kroužkovatele na jižní Moravě a informacích ze sedla (ČHS), které, když jsou včas, jsou zajímavé a potřebné. Zprávy chodí poštou ze Sedélka, což je také Morava, na AVIFu je pro mne zajímavost málokdy. A to je vše. Pokud o něčem víte (vyjma sociálních sítí), dejte vědět. Já nevím. Občas se ozve někdo z kolegů a diskutujeme, to však velice málo. Kroužkování by zasloužilo více sdíleného prožívání a napomáhání si. Ještě funguje Avifauna.cz, tam jsou ale témata spíše jiná. Slavičí blog (zejména o sezóně) funguje svižně v neslíbené samozřejmosti.

Pojďme tedy k tématu, které se velmi hodí na tuto stránku – a zrovna řeknu předem – jde o čerstvou lahůdku. Koho slavíci baví, jste tu nyní správně.

Pokračovat ve čtení „Jako ušité pro tento web“