Zaměřeno na slavíky

Jedná se o stav, kdy k neživému proužku hliníku s čísly a adresou muzea kleštičkami připínáte život. Ta chvíle je nadrozměrná. Předtím, co jste štrachali v pytlíku z plátna a prsty po hmatu dohnaly budoucího delegáta, ve finále rozevíráte dlaň a ptačí život je připraven vypovídat. Ta chvíle osvobození (po předchozím překvapení k chvilkovému zajetí) je u mne absolutně v ornitologii nejvýš. A i když je třeba v tom čase nachytáno a odvěšeno dost, dívání za každým jedním osvobozencem nikdy neošidím. Tam se pro mne sečetlo vše. Proto dokážu vidět po nočních slavičích tazích ty, kteří se okamžitě vrací do místa přerušení migračního úsilí. Jako by „kompjútr“ v hlavě k přesnému navázání to místo potřeboval.

V zahradě se dívám za podobnými, právě tak dneska. Když to jde, je jich dost, a přeci se pokaždé dívám! Segment osobního rituálu. Zatažen do děje, který se vychystal jedinečným. Tak odlétá i tento králíček.

A poté uhelníček.

A odlétají společně i obě parukářky.

Prý vedou život ve dvojici i mimo hnízdění. Zdá se to taktéž dle zdejších zahradních zkušeností. Chytí se jedna, druhá ji neopustí, až chytí se též. Proto dle zákona mého musí pokračovat spolu. Na noze u každé leskne se nově po prstýnku. Tady se zdá, že samečka ukazuje fotografie druhá.

O neděli to létalo. V sobotu vůbec. Dny se zde jeví podobnými, ptáci to vidí jinak. Ale okouzlují mne tito vyhnanci z lesa. Lidé, vlastnící pár větví jehličí po zahradách, vůbec netuší, co všechno se u nich děje. Ví to jen chytací talent ornitologa, nejjemnější pomůcky a dobrý vítr v síti. Třeba takovýto? Nikoli, mírný. Slabě foukající do zad, do křídel. Vítr podpůrný.

PRAHA T *55367 7.5.1989 Postoloprty (Louny) M,+1K / 7.4.1991 Taoudaat (Maroko) 2595 km – pták chycen (CRBPO Paris).

Označen v hnízdní době opět na západě Čech jako starší jedinec.

V severovýchodním směřování pták nejspíš přeletí moře k východnímu pobřeží Španělska a po západním okraji Alp zamíří k Šumavě.

Jedná se o kontrolní odchyt a současně se tím naznačuje, že kdyby se slavíci více kroužkovali, nebyla by neznalost tématu tak hluboká.

VALETTA *261 31.3.1979 Salina (Malta) ,+1K / 5.5.1979 Lužná u Fr. Lázní (Cheb) 1588 km – pták nalezen mrtev.

Návrat adultního slavíka jižní cestou, kdy datum kroužkování odkrývá průtah nad mořem s zastávkou v ostrovní rezervaci. Slavík pravděpodobně překonal Saharu napříč centrální částí.

Nález v západních Čechách lze vřadit již do hnízdní doby, půjde tedy s velkou pravděpodobností o ptáka z Poohří.

PRAHA Z *26554 29.5.1976 Poděbrady (Nymburk) M,+1K / 24.4.1979 St.Maurizio d´ Opaglio (Itálie) 696 km – pták chycen na lep nebo střelen.

Vracíme se do Čech, do Polabí. To není podstatné, spíše si zapamatujme místo na vršku Pádské nížiny. Ještě o něm uslyšíme v budoucnu. Oblast byla nechvalně známa chytáním ptáků „na talíř“, i těch drobných. I to si zapamatujme. Píše se rok sedmdesát devět.

První datum je jasné, pták z hnízdní doby. Druhé je jarní, přesně čas, kdy starší jedinci zvednou křídla z této zastávky a vletí do hor. Pak to je otázka dvou – tří dnů.

„Italská cesta“ pro návrat zejména starších jedinců funguje, i když se stále silněji zdá, že západoevropský „oblouk“ přivádí slavíků do centra kontinentu o mnoho víc. A nejen mladých. Říkáme-li o návratech hnízdit, že jsou zrychlené, děje se tak spíše vynecháváním zastávek i zkracováním pobytu v nich.

Když padá listí, chopím se hrábí a čistím potok. Je to hezká práce. Je to vůbec práce? Vždyť ji dělat nemusím, nikdo potoky nečistí hráběmi. Já to mám ale jinak, jsem vlastně už zase ve škole. Příroda hlídá, abych se vzdělával. Vidím třeba barevné listí osik a uvědomuji si pomíjivost té krásy. Sílu okamžiku – chcete-li. A běží síla za sílou. Larva vážky, vytažená zpod hladiny, nejprve pokračuje směrem, kterým ji hrábě nastavily, tedy od vody. Najednou ji po chvíli docvakne že dělá chybu, otočí se k potoku a nové rozhodnutí už během cesty nemění. Myslím, že dokonalé. A takových událostí tu je.

A už stojím pod ohromnou osikou, přede mnou prosvětlené slavičí hnízdiště, budu přemýšlet nyní nad ním. To pro mne není nové, stával jsem takto už v začátcích a hodně se napřemýšlel, nadíval, proč místem ptačí volby je právě ten kout. Všímal si, co slavík potřebuje. Ta škola vůbec nekončí, vjemy se staví před oči stále nové. Je sice podzim a slavíci docela jinde, škola přesto volá. Ještě že ji mám. Tenkrát před půl stoletím jsem se takhle netěšil. Nebavilo mne to.

Došel jsem až pod cestu k výpusti pod rybníkem. Tady náš výměr parku končí. Potom se zadívám nad hlavou do místa přírazu odlomené větve z vrby, vtlačena je do vidlice trnité slívy. Z tohoto presu ční ptačí kostra a pět kosích per. Zobák v nedokončeném výkřiku, tomu nerozumím. Rozhodně nejde o odloženou kořist, tělo je probité špicí, celé pomačkané. Na hliníkovém kroužku nohy je vyraženo číslo, jak známka pro vojáka, kdyby ztratil život. 610024. Mohla za smrt kosa tehdy vichřice?

PRAHA Z *045054 31.5.1968 Břeclav M,+1K / 20.09.1970 Douar Oulad (Maroko) 2771 km – uloven, střelen.

Slavík z Moravy, okroužkovaný jako adultní pták v hnízdní době, byl na jednom z odletů zabit na západním pobřeží Maroka. Prohlédněme si pořádně oblast, kudy pták letěl, bude pro naše slavíky převažující.

Byly svého času činěny pokusy chytat na pobřeží Atlantiku a proti tomu v pouštní oáze, výsledky z prvního místa jasně převážily záchyty v poušti.

Datum zástřelu v tomto případě odpovídá reálné představě průtahu africkou pozicí. Podél pobřeží táhnou například i slavíci z Anglie. Slavíci z Česka jsou v těchto místech přibližně v půli své cesty, kterou si lze představit jako veliký oblouk. Z toho je i jasné, že počet absolvovaných kilometrů bude daleko vyšší, než odhady po přímce.

Podzimní slavičí migrace zahrnuje řadu zastávek, pro mladé jedince ještě daleko více a kratší etapy.

Bude to tady zas samá analýza, tak předtím téma volnější..

Střízlíci.

Stěhují se zeza plotu i z dalekého severu. Je jejich čas a musí odletět. Velmi jemná silonová síť v zahradě čeká teď v tichosti a ví, že jak zapadne slunce, jednoho bude mít v kapse. To si střízlíci po zahradách hledají noclehy. V horách ale, když je potřeba letět, využít počasí k překonání překážky, tam cestují i v noci. Zažil jsem je na Rýchorách, pod Voseckou boudou i pod Pradědem. Rvali se i s velkou nepohodou, to když podzim pokročil a oni přelet nestihli dřív. Protože prostě cestují z dálky. Hlášení okroužkovanců známe i z ostrovů uprostřed moří. Jsou velestateční.

A já jednoho právě kroužkuji. Je mlád. Vědět tak, jak dlouho už je na nohou. Jsou hbití a mohli by snadno utéci z ruky. Tady je obezřetnost na místě. Znám lidi, co se jim věnují specializací, ti by mohli vyprávět!

Střízlíci míří k Středozemnímu moři, to jim většinou stačí. A brzy potom nazpátek. Do lesů, k potokům, kde se před časem narodili. Slyšeli jste ho zpívat? Byli byste nejspíš překvapeni, co za událost.

Kdysi jsem výzkumem, ale hlavně dost náhodou, prokázal přezimování české populace. To ještě bývaly zimy v půli devadesátek! Kroužkoval jsem ho u hnízda pod lávkou přes Klenici a pak chytil na ledě u zimního stadionu. To se ještě pod širákem bruslilo, protože mrzlo. Ani jsem tenkrát nevěděl, jak je kontrolní odchyt cenný.

Střízlíka pouštím, je rád. Jsem zvyklý za ptáky koukat, střízlík mi ale moc šance nedal. Vpil se do fasády, do spleti loubince a barevných plachet révy. Spát tam asi nebude, ještě poodletí. Nefotil jsem ho, ale jednoho najdu a přidám pro báječnou tečku.

Tečka.

Vstoupím do třiačtyřicátého roku kroužkování a měl bych už všechno znát. Užívat a exhibovat. Třeba jako včera v zahradě. Vše se jevilo tak profesionální! V poledne, když jsem končil, rozhlížel jsem se, jestli to odněkud netočí televize, jak to skvěle šlo. Tak skvěle, že jsem si ráno přivstal k pokračování.

Dny podobné, nevidět rozdílu. Už se rozednilo a zpěv králíčka stoupá do větví. Už se postavy třepotají v jehličí a málo jich není. Uběhla hodina, běží druhá, přiběhla třetí, během které se zahrada uklidila do ticha. A v notýsku nebylo nic. Před polednem kroužkuji náhodného, pak k němu tři. A dokonáno. Kde najít skryté podněty, co ptačí mysl navigují? Pak od Atlantiku fouklo a bylo co vyplétat. Konečně.

Tak zase příště, až budu přesvědčený, že budou pořádně lítat. Možná ano, třeba ne.

Teď už je noc a od Hrádku volá puštík. Naprosto děsivě. A přeci je ornitologie fajn.

Sotva vkročím do zahrady, vím, že tam jsou. Na borovici, v smrčisku i na modřínu. A taky v tújích a pod břečťanem. Všude jsou, všude jsou! Cestovatelé, kteří povětšinou mají domovy v lese. Teď migrují pryč. Jsou mladí, plni odhodlání. Tenké hlasy je drží pospolu, aby se po České tabuli neztratili.

Pak přijde člověk kontrolou znovu, není tam „les“, ale „bystřina“. Jak by právě takový odchyt neměl bavit? Prostě jsem natáhnout musel..

Taky je čas budníčků, ale to nejsou vůbec poutníci obyčejní! Pocitem odháněni od domova, který se nachází klidně na Sibiři. S tučnými tílky a silou v letkách, dávno jej mají za zády. Jsou jich tu po ránu plné zahrady. Možná i ten střízlík je někde až od východu. Klidně tak mohlo by být.

Vyzbrojen soustředěním, cítím z nich tahový neklid. Je rovněž k uslyšení, především u budníčků. Nikoho nezdržím dýl co dvě minuty. Hnedle co seberu míry a kroužek překlopím do sešitu. Odlétají většinou už tady do fasády, je totiž z loubinců a vína. Dům se tak jeví jako keř s okny v žaluziích. A pak už společnost mizí ze zorného pole, k rozptýlení se po vsi. Každý odnáší po kroužku. Víc se už nepotkáme. O to silněji je třeba setkání žít. Když je. Prohlížet, promlouvat, prociťovat. Odletěli, jen bužírky smutní za hliníkem, co s nimi před chvílí společně byl. Nežli navlékl křídla a odcestoval.

Abychom se dokázali alespoň přiblížit pravděpodobnému, je třeba propátrat archív a vzít na pomoc vše, co napomoct může. Práce s historií má nevýhodu v tom, že nevidíme do kleští dotčených kroužkovatelů, ani lidí na druhé straně mapové úsečky. Řeč je o věkovém přiřazení slavíků. Mě k práci vycházejí dnes dotčení všichni dvouletí (2K) v čase, který je k pohledu rozhodující. Pojďme si zúčastněné představit. Nebude, ani nemůže jich být málo, a ještě, že takové k dispozici už jsou.

Hlavním aktérem je slavík: PRAHA N *38848 30.4.1997 M,2K Leština (Šumperk) / 13.5.2000 Dolní Jiřetín (Most) 251 km – retrap. Velmi pozoruhodný výsledek české ornitologie, nejspíš by stálo pro taková bádání jmenovat i lidi kolem události, ale nedělám to zde zpravidla, zůstane tak i nyní.

*** Nabízí se tyto verze vysvětlení a současně odpověď, odkud slavík vlastně je. Vzorce pro odhad jsou k dispozici níže, možnosti mohou být tři, přičemž třeba připomenout, že jde o 2K jedince: Buď se první návrat severočeského slavíka nevyvedl a chybu opravil až v letech následujících, nebo první návrat severočeského slavíka poté pokračoval odklonem pod horami k Polabí, kam se později i vracel, a nebo jde o ptáka severomoravského původu, dálkově přesídleného do Čech. Osobně jsem toho názoru, že se slavík narodil na Bílinsku, kam se i vrátil. Nejspíše hned ještě v prvním svém velkém peří. Pro nás v současnosti plyne z daného poučení – takovéto jedince je třeba „hlídat“ i později. Klíčí ze situací ty největší objevy slavíkologie.

Z pomocných výsledků sáhneme pro tento: PRAHA N *08419 28.7.2020 1K Velká Jesenice (Náchod) / 9.5.2021 Leština (Šumperk) 84 km – retrap, a také pro tento: PRAHA N *53541 26.7.2022 Dolní Moravice (Bruntál) / 22.5.2023 M,2K Biskupice (Prostějov) 57 km – retrap.

*** První zde výsledek ukazuje na jedince z Lužního lesa u Leštiny, který byl na potulce označen na Náchodsku. Druhý výsledek ve stopách předešlého dokazuje podobné.

Potřebovat budeme ještě jeden, který jsem pro „Atlas migrace“ usrozumitelnil a připsal mu cenu, jakou si zaslouží: N *61704 29.5.2001 Pull. Čelákovice (Praha-východ) / 12.5.2002 Luckenau (Sachcen Anhalt) 214 km – retrap (jako M). Nesoulad v určení (ohlášen jako slavík tmavý) lze přičíst skutečnosti, že v Česku byla okroužkována mláďata nejspíš smíšeného páru a za hranicemi jinou chybou pták nedostatečně posouzen. Jednalo se tak o křížence.

*** Zde se jedná o usazení mladého hybridního slavíka jinde. Dokonce nejspíš s vazbou na hybridní zónu kolem německé Odry.

A snad ještě tento výsledek: N *68134 10.5.2019 2K Vokovice (Praha) / 20.4.2020 Neu-Ulm (Schwaben) 368 km – nalezen mrtev.

*** Stejně jako u předešlého, jde o přesídlení dosud nehnízdícího slavíka jinam. Nutno ovšem dodat k této věkové kategorii, že umí i návrat z těchto „výletů“ zpět do původní oblasti.