Červen žene koně vpřed

Žádné komentáře u textu s názvem Červen žene koně vpřed

Slavičí rok Česka vrcholí v tom, proč sem ptáci přiletěli. Vše ostatní je druhořadé. Rozmnožení je hnalo od zimoviště přes poušť k moři, do kopců a sletět do Polabí. Urvat pro sebe stavební materiál, zařídit bydlení a honit se dál. Zanedlouho vše skončí, včera jsem stav měřil průzkumem. Úspěšní krmí a každým dnem mláďata utečou z hnízd.

Pokračovat ve čtení „Červen žene koně vpřed“

Takové obyčejné odpoledne

Žádné komentáře u textu s názvem Takové obyčejné odpoledne

Motorová kosa rámusí v úseku naučné stezky, kde jsou dvě lípy, zasazené ku vzpomínkám i ochraně svobody. Za nimi slívové houští a mně se vybavila vzpomínka na předchozí rok, kdy se tu ozval slavík a podařilo se mi jej chytit. Říkám si, jak je to místo skromné, že to asi musela být veliká náhoda tenkrát.

Pokračovat ve čtení „Takové obyčejné odpoledne“

Jak přišel déšť

Žádné komentáře u textu s názvem Jak přišel déšť

Tak přeci se to stalo! Na Dobré Vodě jsem v podvečer ještě nalíčil, slavíci o budoucím už věděli asi taky, protože slavili jaksepatří, když první kapky podle předpovědi zaprášily na povrchu zaléčené divoké skládky. Tam, kde mne starý básník před lety poslal za slavíkem. Slavíky jsem tam našel, jeho už nepotkám. Připomínka se ale o neděli vydařila. Tady je skřivan na kameni, o němž jsem prve psal. Pan učitel se k němu připodobňoval.

Pokračovat ve čtení „Jak přišel déšť“