O zastaveném čase

Žádné komentáře u textu s názvem O zastaveném čase
Ražice – nádraží!
Vyrážíme exkursí k Řežabinci.
Je listopadová sobota samého konce měsíce. Nikdy jsem tu takhle pozdě nebyl, podzim tady neznám.
U pozorovací věže známé tváře v roli průvodců. A Karel říká: „Pavle, je tam ten tvůj slavík„. Nechápu, co má na mysli. Až pak jsem vstoupil a uviděl zapomenuté. Opravdu, zapomenuté.
Je z léta 2006. I když čas letí, tento obrázek jej zastavil. Stojím a žasnu. Dvatisícešest, Pavle..
Tak tady je.
A tady jsou oni, na táboře 2004 a 2006.
Karel Pecl a Jirka Šebestián. První založil – a roky vedl, druhý v tom pokračuje.
Na další jsem já, kroužkující krahujce.
A přicházející.
A pak ještě záběr na část tábora.
A teď se mnou pojďte zavzpomínat.
Je prázdninové ráno a čeká se návštěva. Karel – jinak mu tu od nejmenších po dospělé nikdo neřekne – pozval rozhlas. Přijíždí průvodkyně pořadem Periskop Milena Lukavská a s ní zvukař Jindra Jeníček.
Kemp dostal pro vysílání přezdívku Pytlíkový tábor, kroužkuje se modráček. Milena Lukavská k houfu vznáší nad mikrofonem dotaz, kdo uhodne, kolik modráček váží. Byl jsem hostem a mluvit do toho nechtěl. Když kolem „vystříleli munici“, Karel mne vyvolal, že máme specialistu. Říkám tedy – třináct gramů. Karel bere Pesolu a hlásí: „Třináct a půl gramu! Tričko rozhlasu vyhrává Pavel Kverek!„. Víte, co chci říct? Že doba byla jiná, neukecaná, serióznější. To tričko mi z ČRo II – Praha opravdu přišlo, mám jej ve skříni.
Bývalo tam krásně a tehdy u nás husy ještě nebyly, jako dnes málem na každém rybníku. Když klíny těch, které nepelichaly, přilétaly na rybník za hlasitého kejhání, byl to zážitek! Pak jednu mladou kluci přinesli k okroužkování, myslím, že to byl v rubrice pro kroužkování v místě nový druh.
Dneska je všechno přísné, byrokratické, dobrovolnost decimující. Jen pár nadšenců v jakési rotaci ještě podobné umožňuje.
Nemám fotku Mileny Lukavské, než tuto z výstavy při čtvrtstoletí se slavíky, kdy pro rozhlas téma komentuji.
Natočili jsme toho potom spolu docela dost, třeba slavíky na Budách, ale to by bylo na další vstup.
Slavíkům vděčím za mnoho, i za podobné lidi, jako je Milena Lukavská.
Periskop pro děti už se asi nevysílá. Nevím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.