Hledání v (zdánlivě) prohledaném

Žádné komentáře u textu s názvem Hledání v (zdánlivě) prohledaném

Stále je co objevovat mezi slavíky. Dokonce i mezidruhově. Přihodí se taková věc hlavně, máte-li možnost chytat je společně. Já samozřejmě pro internet poznatek neuvedu, neudělal by to nikdo. Jde o znak pomocný, vypadá ovšem zajímavě a nemám povědomost, že by o takovém někdy byla řeč. Zdokumentován je fotograficky, bude ovšem třeba průběžně ověřovat. Podobné věci jsou během na delší vzdálenosti vždy. Je potřeba prozkoumat variabilitu i situaci u ptáků tohoročních. Povaha znaku by však mezivěkově „plavat“ neměla. Věnovat se ale můžeme věci jiné, o které se též jinde nedočtete…

Z hor k nám sestoupil obrat „ranní rozlet ptáků“. Lze podobné zažít i u nás dole? Co to vlastně je?

Noční chytání slavíků na severovýchodě „Středočeska“ je záležitost již víceletá a člověk si nemůže nevšimnout řady doprovodných úkazů. A klást sobě otázky. Hned zkraje řeknu – jak je dobře, kolik jich mladá disciplína podněcuje. A přeji zeširoka, ať nás v tom vůbec nešetří! Pojďme k uvedenému…

Odchyt slavíků během druhé půli noci, nad ránem a ráno, nastavený o prázdninách v krajině ptákům do cesty, využívá zájmu některých o produkci plného hnízdního druhového zpěvu. Migranti jsou ochotni, zejména v konci tahové noční etapy, nechat se usadit v doslechu produkce a v čase, kdy ke zdroji už vidí, letět se podívat. Tam je lze za určitých okolností chytat a posléze kroužkovat. Slavíci, chycení v pravé noci (nízké jednotky ptáků v poměru k celkovému množství), ukazují, za předpokladu pravidelných kontrol zařízení, čas příletu/usazování.

Po ukončeném kroužkování nachytaných jedinců, sběru měření a dojmů, jsou ptáci vypouštěni do okolního prostředí. Badateli je v tomto čase nabídnuta jedinečná možnost vidět slavíky v letu „krajinou“ (styl, silueta, volba místa k usednutí, hlasové projevy, první chování v úkrytu), a také následnými odchyty denními ověřovat případné setrvání v místě či rozptyl v oblasti. Zde třeba vsuvkou doplnit informaci o důležitosti přidělení značky. Taková totiž dovede s podporou náhody zařídit i zpětné hlášení v podobě kontrolního odchytu někým jiným, někde jinde, brzy po označení. Až tak špičkové doklady projekt již má! Vrátíme-li se ovšem do času těsně po vypuštění kroužkovance, takový v místě nejčastěji v klidu pokračuje v doplňování energie pro etapu další, sběrem potravy. Pro druhy (oba hnědé) je příznačné, že v úzce vymezeném prostoru setrvají až do stmívání – nové výzvě k pokračování cesty (ověřeno kontrolami). Registrováno už je i odlétání z místa přechodného pobytu v čase soumraku, rozdíly v hmotnosti, jsou-li.

Odpověď na otázku výše noční chytání slavíků dává tedy takovou: Rozlet z místa „dole“ neexistuje, nemyslíme-li jím přesun od kroužkovatele za úkrytem = nejbližším potravním zdrojem. Třeba nepřehlížet v nížině fakt, že krajina kolem je v čase slavičího odlétání vzhledem k povaze jídelníčku, denně poctivě vršenými „švédskými stoly“.  Podobně fungují podle výzkumů v zahraničí i hlavní zastávková místa. Těch bývá několik (u slavíka tmavého pochopitelně víc) a nově jsou největší (s nejdelšími pobyty) označována jako dílčí zimoviště pro součet finální. Pak už jen z posledního následuje zrychlený odlet hnízdit, jakmile biologické hodiny dojdou k „zazvonění“.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *