I v práci jsou ptáci

Žádné komentáře u textu s názvem I v práci jsou ptáci

Ve čtyři hodiny odpolední má přijít déšť. Stojím na jedné střeše poblíž čapího hnízda, chodidla pálí přes podrážky od plechu, oprava je to náročná. Hlavně proto, že v takovém čase po poledni, kdy slunce rozvlní vzduch, jsou vosy vedle pod eternitovou krytinou jako čerti. Věžička domu s kovářskou dílnou je překrásná, už jsem tu dříve pracoval, takže ji znám. Ostatní stav mne nezajímá, prohlížím své opravy z těch dob, drží všechny spolehlivě. Převazuji nástřešní žebřík z druhé strany, pak shlížím do ulice pode mnou, jak lidé spěchají, a pak slyším rachot od zobáku. Hnízdo je na komíně poloumělé z roku 14 a druhou sezónu máme mláďata. Mám k místu vztah, a přesto tam nekroužkuji. Přenechal jsem to jiným. Je podle mne jedno, čí kroužky na nohách ptáků jsou. Hlavně, že nesou adresu k navrácení.

Věděl jsem, co se může dít, a koukám hned na komín. Rváč ve vzduchu a samice je na hnízdě sama! S mláďaty. To nemusí dopadnout dobře, čáp se nad Žantovem několikrát otáčí a začíná dorážet. To už od mlýna spěchá samec z páru a dosedá na hnízdo vedle partnerky. Vyhrožují zobáky, otáčejí se za provokatérem, který by se chtěl pářit, výjev zesiluje. Mláďata se nejspíš úplně bez povelu vmáčkla do hnízda a čekají, co s nimi bude. Kolik takových letních průšvihů známe! Samec s křídly pozvednutými sekl za hranu hnízda zobákem, moc nechybělo a mohl být úspěšný. Pták venku podivně zakolísal a další z okruhů byl přeci jen o něco širší. Polekal se nejspíš. Pak už průlety neměly původní divokost, okruh se zvětšoval, až pták na hraně Hrádku zachytil termiku a nechal se vyvézt. Nad mláďaty, ještě skrčenými, staří rozklapali zobáky v záklonu naposledy, to už ale víc na oslavu. Co by bylo, kdyby se samec z páru včas neobjevil? Třetí čáp vykroužil a skluzem velmi svižným mizel od žantovských polí k východu. Vosy už vůbec nevadily. Stál jsem a uvažoval, jak mne příroda baví. Jak bylo dobře, že v nabídce tenkrát sáhl jsem po ní. Jak mohu být s ptáky a pomáhat jim. Jak mi to vrací neadresně. Tím, že jsou.

Kos sedl v místě, kde na stěžni stávala korouhev toho domu. Nikdo ji u mne neobjednal, a s takovou chutí bych ji vyrobil. Kos se opřel do textu.

Ve čtyři odpoledne déšť nepřišel, i když to slíbil. Bylo by to i jedno, jahody stejně shnily. A to jsem pod ně hoblíkem vyráběl hoblovačky. Prý ale rostou houby, tak bude letos marmeláda z nich.

…a takhle vypadá pěnička z naší zahrady, co partnerem má zpěváka s cizím kroužkem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *