Zázrak jménem slavíci

Při hledání fotografií na podporu článku o slavících jsem konečně našel fotku, která to říká jasně – takhle ti letní vypadají!

Trvalo mi dlouho, než jsem přivykl odletovému kabátu, který slavík obecný – víceletý, získá pohnízdním přepelicháním. A ještě mi přijde, že barva šíje není věrná docela, bývá až jemně do fialkova. Od srpna pak slavíci staří i mladí už jenom blednou. V cíli vzdalovací cesty vystaví tělo paprskům, a tam tmavé tóny vezmou rychle za své. Ptáci se následně rozzáří. A právě tací přilétají do našeho zeměpisného pásma zpívat a hnízdit. Ti mladí nejsou až takoví elegáni, peří z hnízda nebylo příliš kvalitní a v labyrintu větví dostává zabrat. Navíc jej, na rozdíl od rodičů, nosí mladí o dva měsíce déle. Po prvním svém hnízdění, zhruba po roce, je u mnohých z nich šat v takovém stavu opotřebení, že určování v ruce je lehčí. Přesto ve starší literatuře můžeme číst, že se slavíci na jaře vrací v až překvapivě zachovalém peří.

Slavík obecný si vystačí s dvěma základními barvami – hnědou a bílou. Výsledný šat je pak dílem tónování. Kdo by chtěl namítnout, že bílou nikde nevidí, odstíny už ano, dodám fotku dalšího přepeřeného slavíka s pěkným očním kroužkem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *