Vítejte při posledním vstupu září. Tenhle měsíc je vklady rekordní bezesporu.
Nemusí pršet, stačí jen když kape! Toho se dnes v kratičkém vstupu přidržíme.
Ve sborníku OJKT (Ročník XXIII. a výtisku 3/2016) napsal doktor J.Waldhauser krátkou zprávu o nálezu u nás.
Takhle vypadá:
Jirkovi samozřejmě děkuju a těším se na pokračování rozkrývání historie naší zahrady, odrážející zcela jistě vývoj na Kněžmostsku jaksi komplexně.
Poslední věta těší obzvlášť, zajímavé, jak se sem celé to „muzeum staletí“ mohlo dostat. Nebo tu vznikalo a vrstvy vrstvilo? Zatím se neví, ale my po Keltech určitě jsme!
Oproti ornitologii, ve které se po většinu života pohybuji, se mi jeví odtajňování historie daleko složitější a obrovské množství informací „plave na vodě“. Dále pak aktualizováno, měněno, upravováno. To já od slavíků moc neznám a za výsledky si stojím.
Je to ale jiný obor, jak jsem řekl, aby na mě někdo (třeba Jiří) neskočil.
Jo a omlouvám způsob, kterým jsem to sem vhodil. Mám naspěch.
Před tím se ale ještě podívám pod hladinu, stavba tam „žije“ další svůj věk. Mlčí a já na ní vidím jak mne nabádá, abych nepolevoval. Jestli prý chci vědět víc, kam že mne nohy zanesly a kde usadily, ať za ní přicházím. Připraven k odhalování.
…
A ještě, když jsem vstoupil.
Kdo by měl večer čas, přijeďte do Mnichova Hradiště na Mirka Bobka. Bude besedovat a to mu fakt jde. Kmotrovi Slavíka z dubového lesa. – Tedy jednomu z kmotrů, abych nebyl nespravedlivý.
Více informací o akci asi na webu města.
