Modráččí doteky kněžmostské krajiny

Říkal jsem si, že už by to mohlo přijít. Ráno tomu ale nic v laguně nenasvědčovalo.

S tímhle si na mě nepřijdou, vím jak jsou průtažní modráčci tiší a nenápadní. Roznesl jsem tedy deset sklopek na plácky a těšil se na první kontrolu. Ta bývá nejnadějnější. Nic se v ní nestalo.

Druhá kontrola ukázala v třetí pastičce poskakující koňadru. Sameček na ni čekal na bezu a tak jsem ji po okroužkování nezdržoval. Byl jsem spokojen, alespoň tím do seznamu akci zapíšu.

Desátá sklopka je jednou z pěti původních (je ji 30 let) a dopřávám ji špičkové místo na lávce u kanálu, který propojuje míjející Kněžmostku s Novým rybníkem a drží též hladinu v laguně. Před 22 lety se v místě na ostřicových stoličkách uchytila olše a dnes z ní je strom jako hrom. Je to dobře, i ona je totiž v pobřeží velikým magnetem.

Bylo pět minut před polednem, když jsem k ní dorazil. A radost byla veliká! Jako myš ve sklopce jezdil opeřenec, který nemohl být červenkou! Červenka by v domečkové sklopce skákala a tenhle pták byl navíc po hřbetě makový. Červenka je olivová.

Kouzlo sklopkařiny spočívá právě v nahlížení z dálky, když je stříška vypouklá. Modrák neukáže většinou ani ohnivou barvu rýdovacích per, drží je složená. A už vůbec ne náprsenku, k příchozímu je otočen zády, ve snaze utéct. V posledních krocích před sklopkou už však okrový kořen rýdováku vidět je a srdce chytače se rozklepe.

V těchto dnech lze očekávat pouze samce a ještě k tomu víceleté, takže blankyt náprsenky bývá fascinující – zejména, svítí-li sluníčko. V ruce pak modráček nešetří parádou a nervózně tlumeně „cvaká“.

Rychle jej okroužkovat, změřit, zvážit, prohlédnout – zda nemá klíšťata, pohladit na temeni, vyfotit a pustit. Je úžasné, jak okamžitě „olomí“ do první uličky v rákosí a nikdo by jej už nenašel. A za pár hodin vydatného krmení jej sebere noc a přiblíží tajemnému domovu.

!!! Nezapnul jsem „makro“, takže jsem fotky doma vyházel.

Mám jednu poslední bídnou, hlavně že vyšlo křídlo a rýdovák. Přepnul jsem pozdě, ale nevadí.

Už asi potáhnou i Mladoboleslavskem. Lákalo by mne to zítra, ale dostanu se jen sotva. Slať nemám daleko, jen málo přes kilometr.

Zkusil jsem i Červenský, bez úspěchu. Na Brodku ještě taky zřejmě nejsou.

Tak tedy – slavičí stránka začíná žít!

—

Po noci je v slati klid. Modrák zmizel, jiný nepřišel.