Zaměřeno na slavíky

Rákosiny nechtějí propustit opožděného rákosníka a strkají mu pod nos nejlepší co mají, vždyť krajině s loukou během pár klíčových chvil zůstali věrni jenom stehlíci. Obloha podzimní, jen vzduch se na moment zapomněl a hřeje.

Pokračovat ve čtení „Pohledy, co dávno znám“

Už večer vyvstávala zejména za tratí, nad polem s kukuřicí. Na půlnoc už měla park pod kontrolou. Mám zkušenosti s takovým chytáním, sítě se musí v kuse oklepávat a i tak účinnost nízká. Prospěl by vánek, ale ten za takových stavů do háje nechodí.

Pokračovat ve čtení „O mlze husté, že by se dala krájet“

Noc příhodná, podmínky lepší než včera, scénář odchytu stejný, kontroly poctivé, dozor u zařízení přísný.

V kontrolách nebylo nic a ráno taky ne. Vůbec nic v pěti sítích tří chytacích míst! Pak se s velikým zpožděním obecný slavík v síti objevil, chycený po koncertu.

Pokračovat ve čtení „Konec sezóny přidal do kroku“

Jak pověstný žebrák před lívancem – připadám si na prahu každého pokusu. V blaženém očekávání, jaké to bude. A bylo i dnes. Jaké?

Pokračovat ve čtení „Z pokusu do pokusu“

Sezóna prchá a tak každý chytací den se hodí. Předpovědi to nezajímá, je na mně, abych si poradil. Chytám a smlouvám s oblohou. I proto třeba noc nepropršela oproti plánu, ale ráno už nemohl déšť jinak a přišel. Do zlaté půlhodinky chybělo pár minut a nakonec jeden a jeden přeci jen byl.

Pokračovat ve čtení „Smlouvání o minuty“

Podívejte se na snímky od Martina, který je nedávno pořídil i proto, abychom si dokázali představit, jak jej ptáci za letu potkávají.

Pokračovat ve čtení „Pod křídly Slavičí háj“

Abych se netrestal za omyly přehnaně a zůstal prostor pro motivaci, vyvěsím výsledek průběžného ověřování jednoho z objevů, kdysi již představeného odborné veřejnosti. Je to tento a platí stále.

Pokračovat ve čtení „O biči a cukru“

Nejhorší co může být, když člověk zatuhne v zažitém schématu a z pohodlnosti nic dál nevymýšlí. A nepodezírá. Mám známou, která, když se na to už nemůže dívat, zakročí, abych prý zbytek života neprobloumal. Náhoda se jmenuje, a dnes podle ní prý přišla řada na mne. Z jedné z hypotéz pak nezůstal kámen na kameni. Děkuji i tak.

Pokračovat ve čtení „Dobře, že přišla!“

Ten příměr drsností sedí. Věřím do poslední minuty a nic. Noc vymetená, krajina bez ptáků, v sítích jen vítr a chlad. Jenomže když deštivost s doprovodnými efekty takto vstoupila do sedla, děly se většinou věci. Tady mi je akorát podobná kosa, protože do holínek mi napršelo, špatně jsem je strčil pod auto. Šly deště podle předpovědi a já je k pokusu potřeboval. Pozdě po ránu před sbalením jsem zapsal jedinou pěnici černohlavou. Mám celou nepříjemnost za sebou. Už ovšem stačilo, vyzkoušeno, víc nepotřebuji.

Pokračovat ve čtení „Jako tehdy v horách“

Sedí-li člověk v centru ptačí migrace s kleštěmi, jedním z efektů přeskakování tahového neklidu k němu jsou nadměrné velikosti outfitů kolemjdoucích, kteří už zase letí. Co naplat, hnízdní sezóna pro většinu z nich je minulostí, třeba postarat se také o sebe. Když jsem podobně číhal při jejich cestě před měsícem, byli převážně o mnoho lehčí, jen snad hrstka dálkařů, těch nejnedočkavějších, už měla v „nádrži natankováno“. Teď se poměr obrátil a méně těch, kteří dosud neztěžkli.

Pokračovat ve čtení „Čas ztučnělých“