Jako tehdy v horách

Žádné komentáře u textu s názvem Jako tehdy v horách

Ten příměr drsností sedí. Věřím do poslední minuty a nic. Noc vymetená, krajina bez ptáků, v sítích jen vítr a chlad. Jenomže když deštivost s doprovodnými efekty takto vstoupila do sedla, děly se většinou věci. Tady mi je akorát podobná kosa, protože do holínek mi napršelo, špatně jsem je strčil pod auto. Šly deště podle předpovědi a já je k pokusu potřeboval. Pozdě po ránu před sbalením jsem zapsal jedinou pěnici černohlavou. Mám celou nepříjemnost za sebou. Už ovšem stačilo, vyzkoušeno, víc nepotřebuji.

Pozdě navečer jsem při stavění sítí zachytil rákosníka velkého, slavík v místě nebyl též žádný. To ještě bylo počasí na pohodu a já věřil, že nevlídnou předpověď přejedu docela jinou skutečností. Pak už se mi nastalá hrůza hodila, jak dále píšu. Deštník mi vítr otočil naruby, když jsem v linii hlídal, abych viděl potřebné. Netopýři někde po závětřích nacvičovali hibernaci, protože tady by akorát týrali křídla. Jakoby do kalendáře nakročil říjen. Ale má se čas ještě v záblesku vzpamatovat. hned večer, uvidíme. Jdu sušit sítě..

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php