Sedí-li člověk v centru ptačí migrace s kleštěmi, jedním z efektů přeskakování tahového neklidu k němu jsou nadměrné velikosti outfitů kolemjdoucích, kteří už zase letí. Co naplat, hnízdní sezóna pro většinu z nich je minulostí, třeba postarat se také o sebe. Když jsem podobně číhal při jejich cestě před měsícem, byli převážně o mnoho lehčí, jen snad hrstka dálkařů, těch nejnedočkavějších, už měla v „nádrži natankováno“. Teď se poměr obrátil a méně těch, kteří dosud neztěžkli.
Sleduji tukové zásoby zejména u slavíků a už delší čas vím, že naše posuzovací měřítka haprují. Do tabulek se ptákům nechce, jedou si podle svého. Jak se s tím vypořádat? Možná si nakreslím pro odbornost tabulku svojí, kde ovšem pro čas jarních příletů dám i tak spolehlivost nanejvýš půl sta procent. Jak moc viditelný tuk pod kůží a jeho propojení dvou na ptačím těle sledovaných částí skutečně odráží kondici exempláře je totiž mírně „na vodě“. V tuto dobu to potvrzují někteří ze slavíků, jenž ztučnělí jsou značně a hmotnost stupnicí k zemi příliš nespěchá. A přesto s fenoménem tučnosti pracovat je žádoucí, téma je pokrokové.
V těchto posledních dnech se o slavičích cestovních nocích chytají až překvapivě (pro mne) i ptáci staří. Tam teprve je mnohé pěkně vidět. A zrovna povím, že zpětně jsem vyřešil záhadu posledního „neurčení“ věku těžkého slavíka. Z fotek a ze vzpomínek. Bude opravdu letošní a pomohl právě tuk ve vztahu k datu.
Vyberte z textu, co je vám ku strávení, zdá-li se sdělení nejasná, měl jsem být možná důslednější. A nezapomínejme, že mnohde krom tuku se pracuje i se stavem tělní svaloviny. Na cestách nyní, jako by známý „ptačí hrudník“ neexistoval a tažní ptáci jsou oblejší. Kdybych zachytal slavíky dole u moře, zažil bych postavy nejspíše ještě kulatější. Tam už se hraje o hodně, čekají přelety překážek, které podcenit není radno. Na to musí být v hlavě, v křídlech a i v té nádrži.
