Uvědomuji si to v jednom kuse. Můžu tomu říkat specializace, výzkum, shromažďování dat – jakkoli. Provází to ovšem též pugét emocí, příjemných okamžiků i koníčkářská radost. Před chvílí mne to potkalo znovu, při cestě domů. Přijíždím pod Horním Bousovem nad zatáčku a po své straně hlídám biotop. Ještě předtím na dlouhém úseku od Červenského rybníka jsem hlídal zpětné zrcátko, jestli jsem v asfaltu sám. Abych se mohl kochat. A pak už to pročítám. Teď v předjaří jsou hnízdiště slavíků velmi přehledná, prozrazují nejvíc. Ano, tady loni poprvé byli. Vím v poctivé deformaci, proč si to místo už konečně vybrali. Kdybych neměl ruce ale jejich křídla, vybral bych si to taky.
Kvetou tam lísky na sluneční straně, silnicí se díky té zatáčce jezdí docela pomalu, takže snad stačí před přelétáním auto vyřešit. Zlatá zatáčka! I tu silnici za časů hnízdění rádi užívají, její krajnici. Kdo říká, že slavíka vidět se v prostoru nedá, moc toho s nimi nezažil. Auta pomlátí hromadu hmyzu a uklidí do krajnice. A slavík to moc dobře ví. Znají to i straky a ten pěvec, který na provoz doplatí, je zase pro ně snadnou obživou. Proto i monitorování dopadů silničního provozu na drobné ptáky je obtížné zajišťovat. K řadě obětí přichází sčítatel jako druhý, kdy už je krajnice vysbíraná. Jednou jsem zkoušel takový úsek pražské Desítky sledovat právě kvůli slavíkům a vím, že to jde ztuha. Jenom vám ten pták najednou chybí v páru pro hnízdění.
Ale tady je zatáčka, zbrzďující. Ovšem, aby nebylo po zimě úplně všechno narůžovo, křoviny jsou ořezány cestáři. A to tak, že hodně. Asi kvůli té zatáčce, nevím. Jsem tedy zvědav, jak moc je slavík připraven slevit. Byl to loni dvouletý jedinec, po první zimě. Tací se objeví kdoví odkud, a taky kdovíkam mohou zas zmizet. Dobře to vím. Pravidlo v tom ovšem žádné není, jen se to prostě stává.
Dokud větve neobrostou, může se badatel naučit dost. Sledovat každé jedno z lákadel a porovnávat s místy jinde. Hledat společné. Znám a zažil jsem místa mladá, prvně obsazená. Zažil jsem a znám místa přestárlá, prvně opuštěná. Ano. Někdo by se i podivil, že buřeň za určitých stavů už nemusí vyhovovat. Stává se zejména u lokalit malých bez zmlazování, kdy zpravidla mirabelky ztemní natolik, že slavík zmizí. Proto jsou místa bez slavíků, i když je člověk kácením nedecimuje. Ty stavy musí mít určitou vyváženost, někdy je pila ku prospěchu. Dám po čase fotku alespoň nějaké lokality. Ať to tu není jen černobílé.
