Jde o mé verdikty, které jsem v osmdesátých letech vystavěl k chytání modráčků. Bývalo to nové, neotřelé, nikdo s hnízdním výskytem neměl zkušenost. Psaly se čisté stránky.
Dnes jsem odjel na pár hodinek přes Slavičí háj na Zvolínek. Přeci jen, povedu tam v květnu lidi z ČSO, tak abych měl přehled. „U nás“ že ověřím, jestli tam modráček je a na Zvolínku natáhnu v pokusu opravném. U nás je, a bylo to moc hezké, protože místo – nevelké, slavík nemá přespříliš prostoru dělat ze mne hlupáka. Nijak jsem ho ale nerušil, jen ťuknutím rozezpíval a pak už stačilo v klidu poslouchat, dívat se.
Zvolínek byl v teplém povětří velmi přátelský a tak jsem zahrál. Ozval se v momentě a já šel natáhnout do ulice. Seniorsky jsem se usadil na travnaté mezi (rybník je níž) a pozoroval hnízdiště. Pochopil jsem však, že než přivezou déšť, budu tu nejspíš pro legraci. Trpně, však přešťasten, že zpěvák přiletěl. Roznesu sklopky jak nejlíp dovedu, radím si do kroku. Postačí čtyři, líčím jak před komisí. Červy, ty nejlepší co doma přežili zimu, motyčkou jsem pojednal málem půl rákosiny. Ten chytrák normálně přišel až za mnou a zesměšňoval mne po jejich. Pod paží jsem se otáčel, kde je, ale dával si na mne dobrý pozor. Loni skončil ve sklopce s podporou, jestli do ní letos nevleze – dedukcí – je to jasné.. Takhle se chovali už v samých začátcích. Jsou snad ještě horší, než praví slavíci. I když..
Pole jsou po vršcích štěrkovitá, jak třetihorní řeka do teras skládala kamenivo od Kozákova. Jdu chvilku zkusit štěstí na drahé kameny, jestli jsem hledat nezapomněl. Dám modrákovi hodinu, aby se předvedl. Acháty tu ale nejsou, u nás za Brodkem bych jich měl za ten čas kapsu. Tady jsem vykoukal dva ale pak našel kámen, který jsem dlouho hledal. Měly pocházet z těchto polí směrem ke Kdanicím čiré křišťály, lze o tom přečíst. Zkoušeli jsme to dvakrát přímo u obce a nic. Tak jsme hledání opustili. A tady? Dva kilometry jižně? Najednou kamínek vidím! Omletý řekou. Kdyby měl lom, byl by skleněný. Nemá, a štípat jej nebudu. Mám radost jak malý kluk a v kapse na něj furt sahám aby nevypadl.
Co na tom, že modrák se pastičkám dovysmál, však on jednoho dne naletí a zas se uvidíme. Letos chci s oběma místy víc být a naučit se o bahenním slavíku nové. Příležitost se nabízí..
A domů jedu v dešti.. Není nádherné, jak mi ten čas vyšel v ústrety? I to se pro dny počítá.
