Sváteční čas

Žádné komentáře u textu s názvem Sváteční čas

Dnes je svátek slunovratu. Už v létě během chytání o prázdninách mne stíhal pocit zkracujícího se dne. Rozednívání s hlavním slavičím náporem se stále posouvalo, budíka jsem musel krotit. Už tenkrát to začínalo. Věděl jsem, že bude dál jen hůř a že přijdou nejspíš i dny, kdy se vůbec nerozední. Takový tu byl posledně. Slunce už ale nechce prohrávat, bude volat nad naší oblohou po větší šanci.  

Dnešní svátek má poctivý základ a brzy se budou dít věci. A letos vůbec. Kdo vzhlédne k obloze, opravdu uvidí. Saturn s Jupiterem se hodlají sejít hodně přátelsky, navzdory bezpečné vzdálenosti, všude doporučované. Hned po soumraku nad jihozápadním obzorem, pokud obloha dovolí (tady asi ne, jak koukám z okna v čase stmívání).

Uvidí se.  Myslet budu na dobývání vesmíru, mimozemské civilizace i naši zátěž pro planetu. A taky se s chutí tradičně zamyslím nad kulturou Keltů, když jsme je hostili na zahradě a já u toho tenkrát nemohl být. I jejich svátek to byl. Kdybych uměl dohlédnout, co všechno se kolem dělo…

Prodloužil jsem slavíkům pobyt v éteru, i když s knihou co chystám, budu mít psaní nad hlavu, nějak se tady scházet budeme. To, že není blog jen sezónní záležitostí, přivodí občas, že se v programu „vaří z vody“. Takové texty buď přeskočte a přijďte jindy, nebo přejděte mlčením. Budu se dál snažit, aby stránka byla především o přírodě a její krajině, od dubna zejména o slavících. Do konce prázdnin, než znovu odletí.

Buďte zdrávi a hlavy vzhůru!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.