V háji to zraje

Žádné komentáře u textu s názvem V háji to zraje
Slavičí háj je bývalá ekofarma. To neznamená, že když bývalá, že tam ovoce není čisté. Je.
Větve se letos ohýbají, ty špendlíky zrovna ale k záměru nepatří.
Kolega mnohde na ně však narouboval (úspěšně) peckoviny jiné.
Já se ale chci zastavit u jednoho zjištění už kdysi dávno – a sice že mladí slavíci upřednostňují v potravě ovoce. V Slavičím háji to jsou maliny, později ostružiny a také samozřejmě bezinky. Malin je v prostředí vysázeno hned několik odrůd, neoblíbenější jsou ovšem tyto divoké drobné. Zraje jich tam pořádný záhon a kolem se to křídly jen hemží.
Síť chytila samozřejmě i pěnice slavíkové v páru, protože ty maliny milují.
Soustředí se kolem ale též osamostatňující se mladí slavíci.
Z pohledu odborného je jejich chytání příležitostí prohlížet si na křídelních krovkách výraznost a rozpětí juvenilních skvrn. Výzkumy ukázaly, že i mezi sourozenci bývají velké rozdíly. Odhalil jsem kdysi velikou zapeklitost ohledně tohoto určovacího znaku. Bývá na jaře zpravidla jediným, který jakž takž platí. Podíváme-li se však na detail křídla při znalosti pelichacího sledu loketních krovek u juvenilů nyní vidíme, že směrem od těla k prostředku (tak jsou opravdu u této kategorie měněny) výraznost skvrn ve špici pera slábne a někdy až mizí!
Tady je ona zapeklitost protože nám zůstanou do jara v řadě krovky blíže středu (4 – 6 per) tedy právě ty málo prokreslené. (Tento pták je ovšem poměrně pěkně vyvedený). Své přidá ještě africké slunce, něco ubere otěr špičky a na jaře někdy koukáme na loňské mládě nevěřícně. Znaky tam chybí.
Kolegové by namítli, že máme jistě po ruce ještě jiné. Ano, to máme. Jsou ovšem ještě o dost prolhanější než tento v klíčích uváděný. Konce rýdovacích per, tvar krovek, hledání pelichacího rozhraní i v délce per vůči sobě v místě předělu, opotřebení praporů velkých per. Španělé by přihodili ještě barvu patra zobáku a klidně i dolní čelisti, což neplatí – prostě, našlo by se toho víc. A přeci se chytí v máji slavík, který nám určení pořádně zkomplikuje. Záměrně zmiňuji květen, protože v dubnu si můžeme pomoci ještě i domněnkou, že jsou doma zejména ptáci staří. To je už tak trochu načichlé Cimrmanem stejně, jako když chytači rákosníků v létě sledují, jestli pták odletí do kopřiv, anebo do rákosí. O které dva podobné druhy jde, si doplňte snadno sami.
Když už jsem sešel k rovině odborné, upozorním ještě, že u juvenilů je třeba vždy(!) kontrolovat první ruční letku ve vztahu ke krovkám. Abychom se náhodou nepřipravili o veliký „špek“.
Dále pak samozřejmě kontrolujeme rýdováky u skvrněných juvenilů. Rezavý má slavík, zářivější rehek zahradní a olivový červenka. Modráčka bychom odlišit měli snadno.
Otázku zda mohou nastoupit tah i slavíci v kropenatém peří necháme na jindy. Zjištění je průlomové.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *