Vím to na sebe dávno, kroužkovatel jsem divný. Čísly se nechlubím, v posledních letech mi už je skoro jedno kolik slavíků v sezóně připíšu, spíš hledám poučení a fígle jak na to. A taky si užívám.
Já už v tomto věku potřebuji držet si radost a chmury hnát od hlavy dál.
Co je tedy víc než kroužkovat?
Mnohem víc, asi nejvíc je pořizovat zpětné odečty kroužků. Česat to ovoce z dříve vsazeného. Nakroužkováno je v oblasti dost, sklízet je co.
Území od Humprechtu k Jizeře je prochytáno z předchozích let dost. Jak se zdá někde, že pták nejde chytit tuším, že bude mít kroužek. Vidět slavíka znovu po roce či déle vždycky přináší poučení. Žádný určovací klíč, žádný odborný text nenaučí, co kontrolní odchyty vlastních kroužkovanců.
A ještě něco to provází a vy to z blogu už víte. Radost ze setkání vypovídající krom jiného i o tom, že zákrok nebyl hrubý, že pták označením nestrádá.
Kontrolních odchytů po roce a déle mám v archívu několik set. Jsou cenné. A učit se z nich dá i po letech. Hledat spojitosti. To když hlava dojde k úvaze a třeba jít pro důkazy. Někdy to vyjde jindy ne. Někdy to do sebe zapadne, jindy se ukáže omyl. Toto je v podstatě ono bádání, výzkum. Proto byť amatérem, mohu svou ornitologii tak zvát. Jde o seriózní výzkum s odůvodněnými výsledky.
Za léta jsem se vycvičil k zvědavosti, k práci s úvahou. Jsem tak nějak „předučený“ dopředu a ono se to v terénu hodí. Těším se na každé křídlo, každý rýdovák. Na každý zážitek na lokalitě a za neúspěchem vidím přeci jen šourající se vítězství. Zkušenost mi dává za pravdu. Mám ale pořád otýpku otazníků pod paží a sotva jeden narovnám ve vykřičník, už se ukazuje další. Ta nekonečnost a pořád vzdálené přiťuknutí nad finální tečkou je až roztomilá.
Jsou vydřené výsledky odečtů, to není jako chytit slavíka bez zkušenosti. Zasloužené bohatnutí v zkušenostech sběrem výsledků.
A vzpomínám si – bylo to jedno z prvních velikých překvapení v roce 84, když jsem měl v ruce první navrátilkyni, chycenou před rokem těsně u hnízda. A nové postavila poblíž.
Má to dodnes takovou sílu, že pocity zůstaly stejné. Každé jedno setkání voní po radosti a staví naději novou.
Taková je ornitologická specializace, tak to v terénu mám. V krajině, kterou jsem díky těm kroužkům začal víc chápat.
A to je bonus hodnoty nedoměrné!
