Zaměřeno na slavíky

Když za dlouhé roky nechtěli slavíci o sobě moc mluvit, chystám to na ně jinak, už druhý rok. Kroužkuji jich hodně. Jak na tom pracuji, kontrolní odchyty, důležité pro můj přehled, opravdu přibývají.

Ještě to ovšem může být i tak, že trendy platí i mezi slavíky. Který z oblasti nebyl před Afrikou na otočku ve Slavičím háji, v komunitě je nemožný!

Včera se chytil slavík tmavý a dnes přibyl zjev, který mé znalosti jaksepatří provětral. Varoval jsem chytače, ať jsou v peří velice pozorní. A slavík záhadný se nevyhnul ani mně. Řeklo by se – tmavý. Netvrdím, že jím není, ale co třeba pořadí letek vrcholu křídla a náznak zúžení vnějšího praporu i na čtvrté?

Včera i dnes počty slábly, bylo to vidět i na ostatních ptácích, jak moc se chytali či nechytali. Přibyl ovšem třetí krutihlav, včera mladičký modráček.

Dnes vše podtrhl krásný slavík dospělý. Teprve počtem druhý. Šňůra odchytů poslední doby by chtěla udržet co nejdelší, právě pro zjištění intenzity výskytu. Dnes to ovšem s počasím úplně snadné nebude, bouřky jsou za oknem už teď.

Noc byla podobná předešlým, dokonce i rosy bylo míň, ptáků se však nad ránem vyskytl zlomek z předchozích úspěchů. Pojmenovat příčinu – to jsou věci, na které zatím nestačím. Třináct obecných slavíků jsem okroužkoval a pak přišla ohromná chyba. Zmaten už naprosto čísly, čtrnáctého jsem v ruce odbyl. Měl předpisově zavřený kroužek na pravé noze a mne nenapadlo, že číslo je na moji zásobu příliš vysoké. V domnění, že jde o některého pozdržence v parku, pouze jsem ke kroužku dovážil hmotnost. Bez dalších odběrů. Slavík tak bude v hlášení determinován bídně. Nyní třeba počkat, až se zpráva objeví.

Každý rok prostředím protáhnou omezeně i pěnice vlašské, dnes se první mladou ráno podařilo odchytit.

A (již) třetího krutihlava.

Také dva stehlíky od bodláčí, rákosníky velké (už tradičně), početně ťuhýků (prostředí jim potravně svědčí, spousty velkého hmyzu). Velmi výrazný je tah (i noční) pěnic slavíkových, odeznívá přesun pěnic hnědokřídlých. Okroužkována byla jedna pokřovní a dvě černohlavé. Výrazný je průlet adultních rákosníků obecných (s vysokými zásobami tuku), slabší výskyt rákosníků zpěvných i proužkovaných. Nápadně málo je cvrčilek zelených, zbylé dva druhy chybí na tahu úplně. Nejsou budníčci. Dnes nepřiletěl ani jeden slavík tmavý. Potěšili dva modráčci.

Kolem je spousta mladých lidí, slaví se život. Snad po půlnoci bude v háji klid.

Klid je, ale pro mne neuvěřitelně se objevuje mlha. Není hustá, ale hrozí, že nad ránem zesílí. Kontrola ve tři opět nabídla slavíka, už pokolikáté. A také nově pěnici slavíkovou, jako předzvěst mohutného tahu druhu (ráno se v sítích potvrdilo). Ve čtyři už vše běží, jsem v akci. Sítě se třpytí po kapkách, rychle je sklepávám, ale hendikep v nich zůstane. Mlha se ukrotila a nechala ptáky přistávat. Dlouho tradičně kroužkuji a měřím, slavíků mám jednatřicet, z toho jeden tmavý letošní.

Jsou tam ale daleko cennější výsledky – prvně se letos konečně chytil mezi obecnými jeden starší pták a navíc nádherně dorůstá peří. Už táhne. V ruce se chová úplně jinak, než mladí divoši. Nechá se i fotit, jen se dívá. Super výsledek. Pak ovšem přichází pecka! Mladý slavík, o kterém jsem věděl už od sítě, že má kroužek, má jej na opačné noze, než dávám letos já. Navíc, ne zcela dovřený a vzhůru nohama.

To bude zajímavá věc v hlášení, přispěje nejspíš k dalšímu krůčku v odhalování původu početně se v noci vyskytujících mladých slavíků obecných. Když se chodí poctivě chytat, štěstí se rozhoupe.

Slavičí háj je na noční odchyty vhodný. Ukazuje se, že slavíky, za kterými jsem jezdil po okolí v minulosti, pochytám i tady „v našem“. Je tak rozhodnuto. Krom dálkových výjezdů za konkrétními cíli budu chytat v kotli u Klenice. Nad ním slavíci létají též, jak ukázalo i dnešní snažení pod čistou oblohou a bez mlhy. K čtyřiatřiceti třeba připočíst jednoho tmavého a modráčka.

Může to být atraktivnější i tím, jak prostředí začíná k obloze imponovat. Křoviny krásní, tahovým ptákům se v nich líbí. To lze vypozorovat snadno. Za rok, za dva, už bude nutno křovité vrby shora zastřihovat, aby nepřerostly chytací zařízení. A začít uvnitř prosvětlovat kvůli hrabance. Pak, jednoho jara, snad ne zadlouho, první pár se v novém ubytuje. Zatím park slouží víc jako odchytové místo. Vyhnízdily totiž letos pouhé dva páry.

Už je to potvrzené, slavičí tah běží. Bezpečně se pozná podle přítomnosti slavíků tmavých. Ti jsou určitě přeshraniční. A dnešní chytání v háji, navzdory komplikacím s mlhou, dva tmavé slavíky potvrdilo. A musím říct – jak je člověk nerozcvičený – u prvního jsem měl potíže s věkem. Byl to jeden ze super-obtížných a od chyby mne ochránila až opravná kombinace šetření. Slavíci tmaví jsou na určování těžší, než naši obecní. Ve výsledku jsem okroužkoval jako první – adultní samičku, jako druhého – tohoročního samečka. Jsou to nádherní ptáci.

Škoda mlhy, která jim brání bezpečně přistávat během noci. Slavičí háj má s mlhou problém, okolní rybníky + mrazová kotlina = letní nepříjemnosti každou chvíli. Nejde jen o problém s nalákáním přetahujících ptáků, mokré sítě též mnoho nedovedou a kapky se musí alespoň sklepávat. Navíc je zařízení velmi nápadné. Mlha je pro odchyt nežádoucí.

Okroužkovat se podařilo k tomu 13 slavíků obecných, vše mladí ptáci. Je hořkokyselé vidět chvíli po ránu slunce, jak snadno ptačí park i okolí uvede do nádherného léta. To už sítě schnou, zachytí lovící ťuhýky i bludné rákosníky velké. Chytil se též mladý dlask, obličej představuji závěrem.

Hodí se deštivé dny nejen jezírku na zahradě, hodí se k dohnání spánkového deficitu a odhodlání jít v chytání dál. Dnešní ještě ne, ale následující noc jistí Slavičí háj. Dlouho jsem tam nebyl, fůra ovoce bude ve finále, chytací ulici se stýská. Jsem na to zvědav, tah už bude běžet. Ne, nepoznáme u slavíků pod hvězdami zatím, kdy převládají oblastní ptáci, kdy i oni odrazí pryč a jde o odlet, a kteří mezi nimi přimíchaní, jsou již průtažní. Prostě to z nich nedostanu. Tukové zásoby u mladých cestovatelů nejsou měřítkem pobytu na cestě, staří se ještě neobjevují – a i kdyby – ani tam nic nepoznám. Ti jsou poctivě s „palivem v nádrži“ připraveni po absolvovaném přepeření všichni. Kdo to napoví, jsou slavíci tmaví. Ti, až se objeví, rozhodně už letí. Mezitím mizí z krajiny mnozí rákosníci, už před týdnem chytání v háji nabízelo dospělé zpěvné i obecné s tukem vysoko v těle, tací jistě putují. Letí rákosníci velcí, ti tradičně v tomto čase, zmizely staré kukačky. Ne ze zdi, po návštěvě zloděje, ale z „hnízdišť“. Z míst svých velkých podvodů, životně důležitých. Pěstouni už se jim o potomky postarají, zatímco ony dosáhnou v klidu zimovišť. Tady vám jednu takovou na obrázku ukážu, svěřena k vychování obecným rákosníkům na rybníku u Býčiny. Vletěla do slavičí sítě, když jsem její žadonivý hlas slyšel s předstihem, jak se křovím blíží.

Až se déšť usadí, s obnovenými zdroji proudu vyrazím k večeru nalíčit zařízení. A zažívat masivní vyučování. Ležet pohodlně v autě plném prosklení kolem dokola, dívat se do všech směrů a hlavu zaměstnávat tématem neskutečně krásným – slavičí ornitologií!

Než se, k v noci chytaným, přidají adulti a dokud je situace přehledná, pojďme se podívat za dalším pomocným výsledkem kroužkování. Takovým, které nás dříve či později dovedou k pochopení slavičí tajemnosti, doposud halené tmou. Tuto novou disciplínu nočních odchytů provází štěstí a jen doufám, že jsme si jej ještě nevybrali.

Terén, který jsem naplánoval k Náchodu, přinesl z krajiny už druhý výsledek. Zachytili jsme na konci jedné noci při Metuji tohoročního slavíka, který byl za obří hladinou nádrže (8 km SV) kroužkován kolegou jako jedno ze čtyř mláďat na konci května. Ano, slavíci vyhnízdit umí, to dávno vím. Tady jde ale v rámci projektu o daleko víc, možná i – o docela jiné. Kontrolován byl na konci července, a zdá se, jako by už odlétal. Další cenný střípek do problematiky letních potulek, tahu i možného původu ptáků. Jsou to vždy obrovské náhody vzhledem k počtu označených ptáků. Stojím o ně, chci s nimi počítat a prosit, aby přišly zas. Ať se mne drží, mohou-li tak mít. S nimi to baví tak nějak víc. Cesta je snazší. Prostě – okroužkujete jediné hnízdo mladých slavíků – a výsledek je tu! Náhoda. Máme i fotografie, takže si ukažme báječnou proměnu slavičího dětství.

Až přejdou deště, vyrazím ještě. Rozhýbat kleště.

Dnes to bude bez fotky, nějak mne ani nenapadlo snímkovat.

Vezl jsem nápad do místa, kam už řadu let jezdím na začátek odchytů tamní skupiny. Přes den s chlapy hodnotíme životy a probíráme ornitologii, v noci, v její druhé fázi, lákám. Změnil jsem chytací pozici ve snaze ověřit formující se představu o nejlepším nachytání slavíků. Dělat jsem to neměl, anebo – když ano, tak připravený prohrát.

Pokračovat ve čtení „Žehuňské testování“