Toť velmi jednoduché. Bavíme-li se o rekordu, myšlen je výjimečný den, kdy se první slavík objeví. Pak ale následovala vždy určitá prodleva, větší či menší, než začali početněji přiletovat. Rekord byl tedy jaksi osamocen. To se letos poprvé nestalo a bez přehánění mohu čas přelomu úvodních týdnů dubna označit za příletovou smršť. Slavíky hlásíte z okolí mnohde.
Sám jsem byl zkusit smazat dluh od Šlejferny a na mistra nalíčit v jiném schématu. Za rybníkem zapadalo slunce, když to vyšlo. V tichosti, o radosti.
Druhý retrap v kapse, je to skvělé. Až si tak říkám – kolik v oblasti slavíků je takto podobných, označených? Kontrolní odchyt (retrap) je nejhodnotnější výtěžek specializace a bývá drahý. Jednak nákladem hodin, a též výpovědní silou. Měl-li bych tento zisk ocenit objektivně, hodnotu vidím okolo pěti tisíc. Tak to prostě cením a mám. Pak už lze velice snadno vynásobit položky v archívu a kapitál je rázem osvětlen. Ano, tak si výsledků vážím, kdy hodnota dál ještě stoupá o údaje „v momentě skryté“. To znamená – dojdu-li třeba po letech přemýšlením z omšelého bodu „A“ do krystalizujícího bodu „B“, zažívám výpověď prve netušenou. Informace ve výsledku byla, jenom k ní nebyl klíč.
Slavičí jaro si letos zaslouží přívlastek – Fantastické.
::: A ještě než zaklapnu desky…
Oba zkontrolovaní slavíci letoška byli se zásobami tuku nezvykle vysoko. Cesty musely opravdu probíhat poměrně nenáročně.
