Zde je názorně vidět, kolik slavíků projde za sezónu výzkumem.
Převládající většina z nich má v papírech napsáno: Slavičí háj. Doplní je ptáci z okolních hnízdišť.
Třeba je kroužkovat. Nebude-li mé snažení vypadat takto, mnoho mi slavíci neřeknou. O víceletých bardech nevíme dodnes v rozměru mimohnízdních pohybů téměř nic. Když jsem kroužkoval zhruba pět let, což je čas, kdy nejedna specializace podtrhne účet a končí, ztěžkla fascinace schopností slavičích rodičů vracet se do míst hnízdění. Poctivě jsem chytal a kroužkoval, pak je tři čtvrti roku neviděl a najednou jsme znovu stáli z očí do očí. Dokladů přibývalo a valí se dodnes. I proto je těžké zvyknout si, že ze zbylých fází jejich životů přichází trvalé ticho.
U mladých je situace jiná, občas klopýtnou a člověk je odečte. Živé či mrtvé. Dvě hrsti výsledků máme. Tato kategorie nám ale neukáže nic z tahových dovedností, ptáci zmatkují a jsou důvěřiví. Krmí se jimi kočky, jiného škubal krahujec, další narazil do skla ve Škodovce. Sklo může jistě zmrzačit i zkušeného, neviděl by jej právě tak, dle mého však migrují úplně jinak. Což snižuje i zmíněná rizika. Podporovala by to právě i početnost jejich navracení. Navíc je zcela zřejmé, že moje představa o míře přežívání víceletých je ještě oslabena nemožností chytit a zkontrolovat každého veterána.
……………………………………………………………………………………..
Každý rok sem věším informaci a zánicích hnízdišť. I letos, přestože kompletní obraz nemám, jsou některá po smrti. Nevím, jak to mají ptáci, když do místa dorazí, ale pro mne je to vždy velice smutné. Vykácením a zplanýrováním totiž utrpěly i nabírané zážitky, žádný nepřidám.
……………………………………………………………………………………..
Dnes je přestupně. Únoru se nechce z kalendáře. Byl posledním měsícem bez slavíků. Půjde to znovu, buďme spokojeni. Chudý či bohatý, život vybyl na každého. Spravedlivě.
