Nové pohledy a narůstající zkušenost nabízí v některých případech jiná řešení výsledků kroužkování slavíků, jindy je „pouze“ korigují.
První a poslední jsme probrali nedávno, dvě zbývají. Ještě bych upozornil, bylo by zajímavé přibrat i archív „stanice“, ale taková již přeci jen tolik nehřejí, a také bychom tím meškali dny a noci. Dále třeba připomenout k slavičímu rozklíčovávání zásadní – oba druhy pro jakékoli nakládání vyžadují jistá předrozdělení. Jinak se dostaneme k závěrům vychýleným, či zcela mylným.
Výsledek 02, z roku 2020
Pták označený v konci nočního odchytu (15. srpna 2019) v parku u Dolního Bousova, určen jako tohoroční, byl během prvního návratu (14. dubna 2020) ohlášen z oblasti Lot-et-Garonne ve Francii. Protékající řeka městem Villeneuve-sur-Lot tvoří v centru oblouk, vrcholem vzdálený jen kousek od místa nálezu. Tím byla (zelení přicloněná) prosklená plocha rohového domu na Boulevard de la République, pod níž byl hned ráno nalezen polomrtvý. Protože se slavíka podařilo vrátit zpět na křídla, mohl z místa přeci jen pokračovat dál. Kroužek byl identifikován a zajistil všechny tyto dodatky.
Mnoho pěvců, a s nimi především rákosníci obecní, překonávají Pyreneje po západním okraji (vlastním dva takové výsledky), zmiňovaný slavík cestoval od Afriky rovněž tudy.
Jde tedy o výsledek „jarní“ u ptáka na první cestě.
Výsledek 03, z roku 2020
Pták označený v konci nočního odchytu (30. července 2020) u Labe na Kolínsku, určen jako tohoroční, byl během svého prvního odletu (19.8.2020) ohlášen z oblasti Isére ve Francii. Protékající řeka městem Poin-de-Beuavoisin tvoří v místě oblouk, kde nedaleko Collége privé Jeanne d´Arck byl po ránu chycen kočkou. Přestože se slavíku dostalo odborné péče v nemocnici pro poraněná zvířata, nakonec uhynul. Identifikován byl kroužek, který přinesl tyto dodatky.
Během své první cesty do zimoviště se slavík držel scénáře, který mají snad jako základní přednastavený všichni mladí a doplatil na všudypřítomné poflakující se kočky domácí.
Jde zde o výsledek „podzimní“ u ptáka na první své cestě.
Představeny byly (nově) všechny (čtyři) výsledky, které jsem pořídil od roku 1983.
První je slavík se zahraničním kroužkem (Emilia/Ozzano), u kterého dodnes není a nemůže být zcela jasno, co výsledek říká. Nevíme bohužel nic o věku kroužkovance, což by značně pomohlo. Odvodit jej nelze zatím z ničeho. A protože se v rezervaci jedná o zastávkové místo s neznámými výměry pobytů, ani datum kroužkování mnoho nepomůže. Škoda, protože tamní kroužkovatelka mohla v čase určování vše usnadnit. Přikláním se ovšem stále více k názoru, že pták nebyl na svém prvním návratu. Do Pádské nížiny v její západní části vletěl přes moře a k horám „zkráceně“ volil nejbližší ze tří „vstupů“. Jezerní sníženinou s navazující řekou Ticino. I zde se jedná o velmi výrazný migrační koridor pěvců.
Druhý výsledek patří k „západním“, odlétá tudy většina slavíků a jak se ukazuje čím dál silněji, nejeden se tudy i vrací (alespoň na první cestě).
Třetí je slavík letící též k jihozápadu, s nenaplněným zimováním. První z předchozích „na přímém tahu“, což se počítá 2x pro sílu výpovědi.
Čtvrtým je slavík též na prvním odletu, se zajímavou volbou odklonu z trasy do masivu Alp.
Je to málo, nebo hodně pro představu? Bude-li člověk skromný, musí stav stačit. Málo ku mne neřekl – a kdo ví – třeba ještě dopoví. A možná by šlo i napsat, že jde o úplné hody! Vždyť ve starém století jsem na první vbodnutí špendlíku do mapy čekal marně.
