Jak stoupá máj k desítce, objevují se slavíci v místech, kde se hnízdit nedá. Jde o ptáky dokončující svou první cestu. Nemusí zrovna bloudit, mohli být z rodiště vyhnáni a zkouší se vypořádat s návalem hormonů kdekoli jinde. Klidně i mimo druhem nárokované biotopy, třeba i v horách nebo lese s nedávno osázenou pasekou. Posíláte takové nahrávky a já slavíka k vašemu překvapení většinou potvrzuji. Některé jejich zpěvy jsou prach bídné, jiné lepší. Neuplatněnci vydrží do půlky měsíce, pak začnou postupně vzdávat.
Samšina leží ve vlnícím se terénu nad Sobotkou. Kraj úzkých roklí, potoků, přibývajících lesů. Je-li v takovém místě za zónou rozšíření pozorný zpravodaj, zjistíme zvláštní pohyby slavíků i tady. Každoročně. Jde o bludné ptáky. Na takového jsme s dětmi nalíčili a vzápětí si pro něj do křoví sáhli. Jsou opravdu dvouletí.
Až budu někdy později tahat z výzkumu data pro statistiky, neopomenu zajímavou věc. Podíváme se na jarní slavíky, kteří se vrátili s částečně či úplně poškozeným (vytrženým) rýdovákem. Dle mého za defekty stojí především útoky koček, po cestě od moře až k nám. Ztráty působené tímto monstrózně přemnoženým polopredátorem musí být u slavíků značné. Takový obraz předložím.
Letošní rok je zajímavý minimem hlášených slavíků tmavých. Budeme pečlivě sledovat, co za tím je. Kupříkladu – jak vypadal segment Afriky na jejich tahové cestě, s ohledem na dostupnost potravy.
