Tahový režim parku

Žádné komentáře u textu s názvem Tahový režim parku

V začátcích nevíme o místě výzkumu nic, později ovšem mnohé. Dnes dovedu vyhlížet k severním horám a tušit málem na jistotu. Průtah jedněch střídá přesun jiný, tahové léto a podzim dovedou být po peří barevné i splývavé hnedle za chviličku.

Modrák se chytí skoro každé ráno, pobídka funguje znamenitě.

Slavíci tmaví rozjeli tah od domova a my při jejich cestě z ústraní můžeme přesun pozorovat. Na obrázku (z rána) je první mladý – navíc takový, který do kvality kabátu otiskl i těžší dny dětství, kdy rodiče třeli bídu s nouzí. Hladové pruhy. Nemáme kouzelnou hůlku, nevidíme dál než za horizont, jak ale přibývají zkušenosti, umíme mnohé predikovat. I domýšlet.

Na tahu. Lze za tím spojením uvidět mnohé. Rozpité půllitry z voskovaného papíru s utopeným hmyzem lesního tanečního parketu mládí, zbouřené noci s podkalenou vodou a v nich aktivní úhoři kol nastražených udic na Klenici, přesuny ptáků za sluncem, chytače na čihadlech, vsazené mezi kroužky v bužírkách.

Divadlo netrvá věčně, dobře je neotálet. Vždyť i ten slavičí tah je už víc než za polovičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.