Včera jsem prohlížel slavíka tříletého, dnes dvouletého. Cestou z práce se vždy zastavím na umazávání chytacího dluhu a daří se. Oba zmínění ptáci byli dle chování letos v otázce rozmnožení neúspěšní. U takových je šance přilákat je i v červnu, než hormony vychladnou.
Včerejší byl retrapem a volil jsem k odchytu síť. Na nejmenší lokalitě co mám. Kamenem bych ji přehodil možná i levou rukou. Slavík byl označen jako dvouletý (loni) a neusadil se daleko místa kroužkování. Sklidil jsem z něho biometriku a několik jiných dokladů.
Dnes jsem přijel do místa, kde slavík nebývá, pro nevýznamnost prostředí. Je totiž ještě menší, než zmíněné předchozí. Jde v podstatě o pár keřů kol náspu, s mostem pro Řitonický potok. Nastartoval jsem kosu a zase ji vypnul, protože rozezpívala všechny ptáky v místě. To tak s kraválem v hnízdní době bývá, všichni soutěží. Protože ovšem mezi zpěvy byl i slavičí, kosu jsem vyměnil za náčiní jiné. Pastičku s podporou zpěvu. Klíč k úspěchu po úvodní chybě spočíval v přenastavení produkce, změna přinesla úspěch v momentě. Slavík byl v příkladném šatu dvouletých. Taková určení jsou snadná, pokaždé to tak jednoduché ale není. Vůbec nechápu, proč takový fešák je v sezóně vláčen beznadějí. Proč prostředí atraktivní za máje neobsadil a neprošel jaro ve dvou. Jsou ovšem potřební tito jedinci do seznamu.
Mám rád podobné náhody. Kdybych v místě nezpůsobil rámus, slavíka bych minul. Kolik přehlédnutí maří představy a zasévá zmatek. Tento čas je příležitostí k schytávání tuláků. Třeba přitom být co nejrychlejší, někdy je pobyt slavíka v zastávce omezený. Ukotví jej v pohybu krajinou až (první) kompletní pelichání, což, s ohledem na datum, nemusí být vůbec vzdáleno. Archív, který k problematice držím, ukazuje už na 12. červen! Šlo tehdy v roce 11 o podobného smolaře jako je dnešní od dráhy.
