Seděl bych tam pořád!

Žádné komentáře u textu s názvem Seděl bych tam pořád!

Nápad postavit ptačí park byl jedním z nejlepších rozhodnutí, která mne potkala. Už roste a sílí, zkraje se to nezdálo a možná víc budilo úsměv. Už ale z obrany přecházíme v útok. Jsme na koni. I ty odpadky po mládeži klidně odnosím od lavičky, demontovat ji zatím nebudu. Zlomili dvě větve naroubovaných slív, nikoho jsem nechytil. Tím se může trápit víc parťák Pavel, já rány začistím a jede se dál…

Uschla figura jinanu hned v kraji. Nenaděláme nic. Stromu se nedařilo. „Jedou“ ale křovité vrby a jak mám zkušenosti, to bude pro slavíky ráj. Už moří pod sebou třtinu křovištní, vnímám její tiché odcházení. A zelených cvrčilek je najednou míň. A budou ubývat dál. Přibývají pěnice hnědokřídlé – ach, ty jejich jarní nádherné zpěvy při výletech do vzduchu! Slavičí háj je dynamická záležitost, a přestože mnoho let televizi nemám, toto ji dokonale nahrazuje.

Ohromným objevem je noční chytání slavíků v místě, ale to tady představuji každou chvíli, to z blogu znáte. Ve dne si stačí sednout na stoličku kamkoli v porostu, nechat vše usadit po vpádu – a žasnout. Co tam se děje! A zas – jsou to zejména ptáci, hlavně zmíněná cvrčilka zelená. Co to je za senzační taxon! Jejím světem je právě tráva. Protáhne se úplně vším, často i okem sítě ((té na slavíky (oko 19x19mm) určitě)). Proto ani kroužkovatel neví, co prostředí obsahuje. A taky – kolik toho ze sítí v linii vyskočí. Ne, sedět a dívat se, to je věc. A pak- vůně, zvuky, barvy, odlesky, představivost a radování se. Soukromý park. Nikdy předtím mne to nenapadlo. To se to sedí!

I u nás rozkévtá krvavec, jen na vzácné modrásky si asi musíme počkat.

A ještě jedna věc do toho rámu patří – dráha. Vlaky po ní do Sobotky jezdí pravidelně a je to milé. Ráno, když se chystám podle budíku jít upravit noční přehrávky ptačího zpěvu, motorák kolejemi známě zaskřípe. Je tam totiž zatáčka. Byl jsem se včera podívat, je tam přejezd, který nefunguje, nikam dál cesta prostě nevede. Ale křížem označený je. Ten pohled nazpátek k parabole Rachval mne ozářil. Neskutečné místo pro chytání v noci! A Slavičí háj bude včleněn už příští rok do naučné a zážitkové stezky číslo tři. Jednání proběhla a psal to i zpravodaj. Myslím, že případný „ruch“ na trase mému posedávání neublíží. Bude náročněji na úklid, ale oddemonstrovat lidem tvář krajiny s potřebou pomáhat, stoupá nad to.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.