Posezení s kroužky

Žádné komentáře u textu s názvem Posezení s kroužky

Doobjednáno. Příprava na sezónu běží. Dívám se na kroužky v zásobě a neubráním se zamyšlení. Příjemnému.

Dříve byly potřeba pro kroužkování špičaté kleště, kdy obroučku bylo potřeba obráceným tlakem než při zavírání otevřít. Já už u těchto zůstal, většina lidí kroužkuje dnes kleštěmi profilovými. A zavřu s nimi i kroužky na čápy, chce to jen fortel.

Kroužky dnes přichází na bužírkách už pootevřené, jenom si brát! Berete si, máte-li chyceno, ale tam mé myšlenky nemíří. Já vidím ty kroužky (o prvních jsem tady už psal). Kolik jich vůbec bylo pozavíraných? Spočítat by se to samozřejmě dalo, já ale v ornitologii moc nepočítám. Možná že jednou, jednou to posčítám a všechno vyhodnotím, teď zatím přihazuji.

Žluté tam vidíte navrchu pro slavíky. Vyrábí se pro nás ve Švédsku a většinou jsou špičkové. Stejně ty moje (přidělené mně) málokdo jiný než já uvidí, slavíci ohlášení „nechodí“. Už jsem si dávno zvykl. Ale pocit – a teď dobře poslouchejte – kdy se vám ten kroužek po roce anebo později spojený se slavičím životem znovu objeví v ruce, to je zážitek, který se neomrzí. Máte před sebou výsledek vaší práce, s kterým ještě v úvahách půjdete dál a který si od vás přebírá též pověřovatel výzkumem. Máte před sebou dvacet až třicet gramů ptačí odvahy a houževnatosti. Máte před sebou podnět pro slova obdivu. Jste ornitolog – kroužkovatel, ale buďte si klidně i poetou, snílkem, je-li vám o ten rozměr ještě snad líp a chcete to mít. To už pak ale ze setkání dostáváte maximum. Z chytání jdete v náladě, šťasten a informovanější. A můžete odhlédnout ještě i stranou – kolik nás po Česku takových je? Kolik po Evropě? Počítání by dlouho netrvalo. Tak – a máte bonus! Ano, ty to jsi, Pavle, kdo smí vstupovat slavíkům do života. Poznávat, co jiným je vzdálené. A je to pokaždé tak výrazně maličko jiné, že bavit to nepřestává. Každé ze setkání má něco navíc, každé je něčím ozvláštněné. Zvykl jsem si za ta léta sytit se na té cestě, protože finále stále nepřichází. Jaké? No, pro mne (i „stanici“) odhalení slavičího zimoviště. Nevěřím už, že se to kroužkem kdy povede. Na opačném konci „úsečky poznání“ schází štěstí a mnohdy jistě též informovanost. A třeba i luxus ten, že máte prostředky hlášení jaksi odstartovat, zařídit související. Vůbec si nemyslím, že po Africe některý z tisíců mých slavičích kroužků u lidí neskončil, ale co dál? A tak se poslední dobou s ohledem na pokrok dávají přístroje na ptačí záda. Na pěvce menší, zatím jen méně přesné, s nutností odebrání nazpět. Tedy s nutností odchycení po návratu. I my jsme takové již uplatnili a jasné je zatím to, že informace budou. Ne zcela přesné, jaké by dokázal kroužek, ale takové, že přibližný prostor a cestu k němu bude možno znát. Ale i časování postupu, odletu, příletu, rozprostírající k badateli ohromný prostor k přemýšlení. Až se vše ze sběru vytřídí, tady si o tom též přečtete. A možná i zhodnocení odborníka, jenž za projektem stojí.

A přeci kroužky nepatří do starého železa! Schytávání slavíků odhaluje i jejich kondici, anomálie – i zdravotní. Hnízdění a případnou soudržnost páru, opotřebení peří, podklady pro určovací klíče. Osídlení oblastí, sledování příletů s odlety. Návratnosti – ale to už jsem říkal..

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.