NEJKLIDNĚJI působí slavíci v čase pelichání. Instinkt jim velí přikrčit se za každé situace, a tak se krčí i v dlani. Všímejte si dvou barev peří. Tmavé je nové, a světlé bude nahrazeno. Ocas pelichá nejčastěji od středu do krajů, někdy vypadne najednou.
NEJPESTŘEJŠÍM z našich slavíků je modráček.
Zde sameček modráčka středoevropského, který má skvrnku uprostřed modrého štítu nejčastěji zářivě bílou. Méně často narudlou, někdy tato zcela chybí. Ptáci po příletu jsou ovšem v barvách takto „kalní“. Peří lesk terpve otěrem získá.
NEJMILEJŠÍM obdobím ve Slavičím háji je jaro. Obzvlášť, když rozkvetou petrklíče. Od jablůňky k jablůňce bývá pak vyzlaceno.
Vše je v našem parku čisté tak, že měly problém uchytit se kopřivy, vysazované slavíkům pro hnízdění.
Příklad za všechny: Vysévali jsme nedávno žaludy do rýhy v okraji II. sektoru. Chtěl jsem dosypat vršek hlínou z pole a Pavel mne zabrzdil, ať tam tu chemii vůbec nedávám.
Myslím, že vám je jasné, jak prostředí funguje. Dát si tam na sklonku léta jablko či hrušku, nemá sice onu nálepku, uvozující zážitek pro případ, že by se člověk chuti nedočkal, je to však taková „radost bez návodu“. Vše čisté jak tyto barvy prvosenek. Už věříte?
