Venku i tady u počítače začal červenec.
Musel jsem se ve výzkumu zastavit, říct si co je nejpodstatnější v této fázi a k tomu se nasměrovat: Prázdninový slavičí tah k Africe!
Je tam úkol, jenž se mi posmívá zhruba od ukončení letního chytání v roce šestnáct. Už tam to bylo podezřelé, rok sedmnáct řešení příliš nepomohl, v osmnáctce si věřím. Pozměním chytací strategii a už bych měl možná říct, o co jde. Neumím nachytat migrující slavíky ty, kteří letí opakovaně tedy starší.
Co jsem v článku do Kroužkovatele nezmínil, je výhoda, že chytaní slavíci jsou určováni už za světla. Chytají se totiž v čase rozednění. A tam už lze pracovat se znaky v peří komfortně. Až na opravdu složité případy zejména u slavíků tmavých lze věk stanovit na jistotu. Výsledkem pak je, že staří v odchytech chybí. Tedy až na velmi vzácné výjimky (několik takových mám). Potřebuji přijít na tu záhadu. Co je jisté, v adekvátním datu i staří ve vzduchu jsou.
Investuji poměrně dost hodin na odgumovávání otazníků, tento se brání. Doplnil jsem jarní testy nočního chytání, a když výsledek byl prázdnotou fackující, v radosti jsem poskočil. Ne že bych se nechtěl nechat u sítě zasypat rezavými křídly, ale nulu jsem očekával.
Přijdu na to, jsem si tím jist, jako specialista mám čas vymezený jen a jen na to. Jiné peří mne během sezóny neláká a zajímat nesmí. Nezajímá.
Velikou nápovědou může být ještě před odletem pozornost věnovaná pelichaništím zhruba po půlce procesu. Tam mohu zachytit stopu, kterou přenesu pod noční oblohu.
Kdy to je poznáte podle trnek. Tyto jsem vyfotil ugrilovaný žehuňským sluncem vedle luk nádherných okáčů. O slavících.
Každý rok ochutnám a jsou-li už pořádně trpké, třeba pospíšit s dochytáváním!
Už jsem to tady několikrát psal – úkolů neubývá spíš naopak.
S příchodem prázdnin však další z velikých příležitostí klepe na dveře kabinetu. A až školní lavice naštvaně zaskřípou, měl bych být na cestě o kousek dál..
