Co jsem tady nesplnil dopsat, nechám novoročnímu předsevzetí.
Text konce roku bude postupně navazující, neplánovaný, ale živý. Což je výhoda proti okolním médiím.
Kdo najdete chvilku, vítejte v starém roce!
Odmlčím se před půl dvaadvacátou, mlha venku se rozpouští, plán se naplní. Vyjedu k Boleslavi. Ne, nedělám si iluze, nebude to veselé, ale projít tím musím. Dělám to pro přátele. Ano, ta krajina na předměstí a život v ní jsem přibral do rodiny.
Vidím z okna, že měsíc je téměř dorostlý a posvítí do posledních chvil roku.
Jaký byl se slavíky? Jaký byl s lidmi? Jaký byl rok 2017?
Především rychlý a to mi je dost už na to, abych se naučil s časem vyjednávat. Nabídnout klidně i „všimné“ a počkat, jestli zpomalí.
Ten rok byl krásný, obohacující, jedinečný! Vždyť se v městě na Klenici narodila druhá naučná a zážitková stezka pro lidi. Ve Slavičím háji o pár prstů poporostly větévky budoucích kolébek pro všeliká křídla vytouženců!
A byl taky krutý. Odebral přátel i květy v obou slavičích sadech popálil. Byl nekompromisní, ten právě končící.
Jdu hledat fotku pro pokračování..
