O jednom z míst

Žádné komentáře u textu s názvem O jednom z míst
Času nám mnoho nezbývá, pojďme se pomalu loučit.
Právě jsem se vrátil z okružní cesty. Poděkoval v Slavičím háji a cestou zpět se stavil tady u nás pod Hrádkem.
Nabízím odtud dva pohledy – na místo vlevo a záběr sousedního napravo. Nad nimi běží hřbet Hrádku a vzadu přechází na Velkou pláň, nejvyšší bod v kraji.
Nás ale zajímá prostor „dole“, jde o dva těsně sousedící slavičí plácky, které názorně ukazují, s čím se slavík na Mladoboleslavsku spokojí.
Místo vlevo od silnice je mimořádně půvabné, ale jen k těm, kteří přijdou blíž. Ukrývá skalní blok se strmou stěnou a úzkou průrvou, která pod zemí končí kdovíkde. Za socialismu tam byla i divoká skládka, přístup je dnes omezen a to je dobře. Skládku překryla prsť.
Místo sousední je mladší, slavíci se v něm objevili v konci století, kdy zmohutněly trnkové keře.
Vývoj těchto plácků je dynamický, křoviny jsou vitální, a pokud jim je dovoleno, tak se šíří. Kdysi byla na svahu louka a keře jen linkou na mezi. Dnes louka mizí i s tradičními květinami, než přijde odněkud sekera.
Plácek se skalou je po pravé straně udržován pravidelným průklestem pro elektrovod a to ptáci vítají. V neustále zmlazované pařezovině úspěšně hnízdí a to i slavíci.
Skalní blok zjara odráží ptačí koncert do okolí a poslech právě v těchto místech býval velikým zážitkem. Slyšet bývá až do Kněžmostu. Jen trochu škoda, že v posledních letech zde sídlí slavík nevalného nadání, sloky v jeho provedení jsou chudší, motivy často opakované. A přeci mám radost, když kroužek chyceného potvrdí, že se nemýlím, že je to navrátilec známý.
Ve skalkách na okolí sídlí lišky a tak slavíci někdy vyhnízdí a jindy ne. Liška je opravdu dobrým lovcem.
Výhoda těchto míst spočívá v tom, že jsou neobdělatelná a tak snad slavíci o domov nepřijdou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.