Výstava tentokrát moc peří nenabídne. Jednak bude zaměřena striktně na slavíky a ani těch nebude mnoho. Tématem budu já. Bez jakéhokoli vytahování, bude to koukání na náruč roků v krajině domova i kousíček za obzor. Ukážeme díl báječné cesty životem člověka, který v sobě vztah postupně vypěstoval a dál pouto tuží.
Je to až neuvěřitelné, kolikrát se dívám z auta třeba, když jedu pro materiál na místa, kde jindy pobývám s kroužky, s penálem plným lidské zvědavosti. S kleštičkami, které mám od samého začátku a které bych nedal. Nikdy jsem nepočítal, kolik obrouček pouzavíraly, ty slavičí by spočítat šly o něco rychleji.
Dalekohled nenosím, to jsem jednou na sebe vyzradil před mikrofonem a bylo z toho docela pozdvižení. Nemám ho rád. Americká kolegyně Rebecca mne v Polsku nad sklopkami přirovnala k lasičce. Nikdy prý nic podobného nezažila. Ano, naučil jsem se slavíkům rozumět a být chytřejší než oni, umět je nachytat. Oni mi to ale dokáží vracet. Když je potřebuji chytit znovu, už to tak nejde. I proto má těch mých tři sta „kontrol“ v sešitě takovou cenu. Je v nich tolik pravdy o králi pěvců, že jsem ji ještě pořádně ani nevyčetl. Na to se těším, že až jednou… A to je nádherná naděje na čas, kdy třeba pod větve se už neshýbnu, kdo ví. Budu sedět v našem slavičím parku na lavičce a poslouchat „Je“. Ty bravurní tóny mi přivedou – a já to vím – fůru z těch nádherných chvil, kterou mi dopřáli nasbírat v nejupřímnější radosti.
Tak o tom bude výstava v říjnu.
Nedovedu se vyznat přeci jen, jak by si téma zasloužilo. Snažím se o nemožné, v úsilí ale nepolevím.
Nikdo slovy nepopíše zpěv ptačího mistra, když má pár hodin „nabaleno“. Když uspěl a musí to z něho ven! Večery máje to nepokazí, dovedou si koncertů vážit. Jdou do toho s nasazením, které jen Příroda umí. Tam vážení přátelé přicházejte, máte-li v krajinách šanci! Tam si vás nakloní, jak naklonili kdysi i mne. Nemusíte je chytat a kroužkovat, přečíst si o nich můžete tu. To bude příbalem k té vaší vycházce, k zažívání.
Teď máme čas, už jsou zas pryč. Můžeme snění ušlehat se zážitky a koktejl ten nechat si jako medicínu. Než se k nám ze Sahelu vrátí.
Slovy pana Františka Novotného z brněnského studia rozhlasu, jež se mi líbí – buďte blaženi.
