V lavici divadla Noc

Po Čechách mají být mlhy a to na noční chytání není. Uteču jim na Studénce, ta leží vysoko.

Přijíždím večer ještě za světla, v přehrávači zajímavou kombinaci zpěvů – a naděje, té je plné auto!

Silnice je po dešti mokrá, ale pršet už nebude, má být jasno.

Bezinky jsou povětšinou ptáky obrány, vždyť za pár hodin i sem pod Babu dorazí podzim. Hvězdy už se důstojně rozestavěly nad terasami, jsou připraveny. Velký vůz přímo nad hrbatou silnicí k Bakovu – Trenčínu, tedy přede mnou. K lesu míří nad autem temní ptáci.

Sítě už visí. Ulici mám připravenu z dřívějška, na zpěv, který nezná, se ozývá červenka. Táhne jich ohromné množství a bude to poznat i tady na Studénce. Budou se chytat.

Tito cestovatelé budou už z daleka. Obrovské počty červenek především mladých směřují každoročně v úvodu podzimu do Středozemí. Cvrlikají večer na kdejakou událost, jsou roztomilé. Jejich průtah svůj vrchol teprve zažije, je na ně čas.

I tato zvědavá za chvilku poletí dál, do Polabí.

Auta jezdí občasně, přeci jen tahle spojka ještě zůstává stranou, k půlnoci už ani jediné. – A přeci, policie. Uvádím oba mladší muže v obraz, trošku zaskočeni zpěvem v terase. Poznávají mne podle jména a odjíždějí. Pak už jsem sám. V půl druhé od Bakova stoupají vlnami čtyři mladí lidé, ještě tak trochu tančící nebo vyčerpaní. Diví se síti i aparatuře, tak na ni svítím autem. Nechávají ji být a mávají na rozloučenou. Jak by to bylo, kdyby tu člověk nehlídal? Radši snad nedomýšlet.

Pak už je klid, kontroly jsou negativní, ale je tu hezky i bez kleští v ruce. Je teplo a mlha sem opravdu nedosahuje. Ptáky však z oblohy neslyším, noc je zatím světlá. Spát nebudu, dívám se pořád ven. Souhvězdí Velkého vozu odjíždí stranou, dole cíp lesnaté Bažantnice se zakousl do polí. Mám spoustu času na přemýšlení o mnohém – jak to ti ptáci s migrací vlastně mají? Vždyť se v tom nikdo i přes výrazné pokroky pořádně nevyzná.

Po rozednění je kolem spousta ptáků, ale síť ukázala, že jen dvou druhů. Červenky s černohlávky. Na co jsem čekal, nepřilétlo. No ale ještě tito dva patrioti, chytám tu sýkorku každého podzimu. Druh si určete sami (bílá skvrnka na čelisti).

Nevzdávám to, ještě určitě ne. Pro pěknou atmosféru.