Večerní chytání

Žádné komentáře u textu s názvem Večerní chytání
Tři sedmičky v datu, chtěl jsem alespoň na chvilku vyrazit do terénu a číslice pokud možno do archívu zapsat. Povedlo se, ikdyž…
Z původního osazenstva u býčinských rybníků jsem nechytil nic, poznali mne dřív, než jsem zabrzdil.
Testoval jsem způsob chytání mláďat sítí a dvě se podařila.
První pravděpodobná samička se chytla vzadu u tyče, ovšem pozdější sameček mířil přímo na zdroj hlasu u silnice přede mnou.
Pojďme si na obrázcích ukázat znaky mládí.
– Vlnkování světlého peří pták brzy vymění a bude se podobat rodičům. Proběhne u něho „částečné pelichání“.
– Na tmavém peří skvrnka při ostnu – pozor! Na některých zůstane a my s ní budeme klidně až do jara pracovat.
– Na druhém obrázku jsou vidět velké krovky křídla (nad palcem) (od těla už chybí – pelichají a zastaví se v tzv. rozhraní pelichání. Zbydou 2-5 těchto původních, ty u těla budou už bez skvrnek).
– Ocasní pera mají při ostnu též skvrnku (pozor, nemusí být) a jsou „špičatější“. Tyto skvrnky na jaře moc jasné už nejsou.
Bouřky mi kazily práci, ale líbilo se mi v nich. Vzduch vůbec neochladnul, vyfotil jsem duhu, podivně „voněla“ řepka. Za zády mi ještě zpíval obecný rákosník, zajíci ve dvou přiběhli až ke mně. Bylo zážitkem vidět, jak si z prohřáté silnice při okraji vybírají lupení. Požitkáři. Poslední obří kapky mne přinutily zabalit a odjet domů. Ale nejsem nespokojený. Jel jsem si užít a to se povedlo. A i kdybych nechytil nic, náladu bych udržel.
A ještě jedno překvapení – délka měřeného běháku u mladé slavičí dámy dosáhla málem rekordu! Inu, jako mezi lidmi. Stejní nejsme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *