Oblast společného výskytu dvou druhů „hnědých“ slavíků u řeky Prosny popouští v čase návštěvy uzdu fantazii, člověk by očekával právě tady nejsilnější výskyt kříženců.
Přestože jich několik v záznamech kolegů existuje, sám jsem se s takovým setkal poprvé. A nijak hojní ani tady nebudou.
Chytil se sameček již známý (kód není vidět), ale z časů, kdy jsem při tom nebyl. Proto jsem ho viděl poprvé a platí, co jsem napsal zkraje. Tomáš mi ho vyfotil mobilem, protože jsem se toho dopoledne nechal paní Náhodou mírně zaskočit.
Tady je (všechny fotky jsou jeho).
Je to pro mne další přímý hybrid do sbírky, první zahraniční.
Koho baví hledat bizarnosti a slavíky trochu zná, povšimněte si prosím rýdovacích per. Jsou úchvatným kompromisem v barvě. A tady jsem se dočkal druhého potěšení s barvami polských slavíků. První byl nedobarvený slavíky tmavý, druhý je hybridní pták s nerozhodně zbarveným rýdovákem.
Bylo hezké, že jsem křížence ho určil hned z fleku a až pak dostal na něj potvrzení, protože je samozřejmě již otestován.
Prohlížím si jeho znaky a je jasné, proč jsem zpozorněl už u křoví. Je dokonale podobný těm, které jsem pro českou ornitologii zdokumentoval doma. Tihle F1 kříženci jdou poznat, horší jsou „zpětní“, dalším a dalším křížením postupně splývající v jeden z druhů.
U tohoto hybrida registrujeme kontrolním odchytem přesídlení, což je velmi důležité. A taky třeba, že i kříženci mají na to, aby zvládli cesty mezi Evropou a Afrikou. Kde mají zimoviště, nikdo neví. Protože z rodičů každý táhne jinudy a jinam. Kdybychom měli jistotu, že takové ptáky umíme najít prvně i podruhé, geolokátor by zimoviště zapsal. Dnes už jsou přístroje na dobré úrovni, spolehlivé. To by byla největší událost u slavíků!
Zažil jsem čtyřikrát takového křížence zpívat, mám to v uchu a v projevu převládá slavík obecný. Ostatně, k tomuto polskému už existuje záznam. Musím říct, že právě jeho zpěvu jsem užil dost. Na provokaci slokami SO zareagoval okamžitě, přesně, jak si pamatuji z konce minulého století od Sukorad.
Jejich strofy se zdají trochu kratší oproti slavíku obecnému, zaujme výrazný až řinčivý tlukot, který je nasazován snad do každé třetí sloky s velkou oblibou. Co klepne – z projevu tryskající bojovnost a co si vzpomínám, při odchytech všichni reagovali bezprostředně. Samozřejmě u těch, kteří byli chyceni na nástrahu, tam nelze dohlédnout.
Přímí potomci ze smíšených slavičích párů jsou nádherní ptáci. Postavou statní, se znaky legračně zdemolovanými. (A tady se musím pojistit, kdyby kdosi zkušený namítl, že z fotky tenhle zase žádný obr není. Ano, tenhle polský krásně drží znaky, ale dva milimetry v křídlech jsou v dojmu hodně poznat – co víc – je na krátkých nohách).
Vítám každé setkání s těmito vzácnostmi, protože materiálu pro nastavení klíče k spolehlivé determinaci je pořád málo. I když s úlevou musím říct, že na rozdíl od průkopnických poznatků z Německa jsou mnou zachycení kříženci jeden jako druhý. Žádné typy sortovat nemusím.
Když jsem zmínil kolegy německé, ohlédnu se podobně jako oni tehdy a také vykreslím atmosféru hybridní zóny. Jen jinde, u jiné řeky:
Je úchvatné, postoupí-li květen k svoji půlce a slavíkům se návraty podařily, jak po ránu, když kraj se probouzí, zní pestrý a členitý, horlivý i jásavý zpěv slavíka obecného z sušších keřů nad řekou a v podmáčených vrbách odíraného luhu mu čerstvě odpovídá váhavý a tvrdý, rachtavý až hlučný zpěv slavíka tmavého. Přiletěli hnízdit.
A jak to vypadá, když vládne nebývalé sucho? (Jako letos).
Slavík obecný si troufá k řece a početní. Uplatňováním dvouletých.
A aby to nebylo ani k poslechu jednoduché, koncerty dokošatí songy kříženců, slavíků tmavých v notách obecných a vše dorazí drmolící ptačí břídilové zatím bez zkušenosti. A někdy zřejmě i bez talentu. To je Prosna i v roce 2015.
Ten mi hnízdí pod oknem na traverze za garáží … moc pěkně si povídáme 🙂 vždy poodlítne a když jsem pryč, je zase zpět (vlastně oba)
Zdravím Vás. Jde o rehka domácího.