Připisuji si další půlkrok v zkoumané problematice pelichání. Tentokrát se mi naskytla příležitost, připomenout si netradiční prostředí k pelichání. Osvěžuji pro vás to první – byly to porosty s přezrálou řepkou.
Nyní jsem zůstal koukat na další místo, před kterým – nebýt nahrávky – bych si nezašněroval ani botu. Je to ale asi právě ten důvod, proč o slavících v této fázi pobytu víme tak žalostně málo. Pokud provokaci pro hledání poukrývaných adultních slavíků „nepřepálíme“ a ptáky nezděsíme (až třeba z místa vyplašíme), může nám tento způsob pomoci v biotopech zcela netušených.
Tak jako o víkendu, kdy jsem „dostal odezvu“ kus od hnízdiště, u zapáchající a již prázdné odchovny kachen. Ikdyž tady dvě vrby rostly (hlavaté), stromy a keře nemusí být pro výskyt podmínkou. A to je zřejmě odpověď na marná očekávání kolegů, píšících o „prázdných lokalitách“.
Tady u odchovny, na břehu rybníka, ve vrstvě humusu, narostly bujné kopřivy, lebeda, ale hlavně mrkvous. Zem je pod tímto krytem mnohde obnažená a plná žrádla! Mírně zatuchlá a navíc ku břehu přechází v zcela čerstvou lagunu trusu a nespotřebovaného kachního krmení, lákajícího bezobratlou pakáž. Pobřežní lem je z řídkého rákosí.
Pelichající slavík se zdržoval v rumišti po oba dny mých návštěv. Vždy krátce odpověděl, jednou dokonce „vylétl“ do vrby. Domnívám se, že mohlo jít o samici z páru, kdy samec se zdržoval na původním hnízdišti. Ptáci jsou kroužkovaní z minulých let a zkušení; co tím chci říct – chytači vědí…
Tak, jak problematika pelichání polyká víc a víc času, rýsují se výsledky. Je jisté, že samici z páru jen výjimečně lze zjistit na hnízdišti, zatímco samců mám prokázáno v jednotlivých případech docela dost. Samic celkově mám – coby pelichajících, nachytáno málo.
Co se může v čase končícího hnízdění mezi slavíky dít?
Samice končí s péčí dřív než samec. Mám již řadu důkazů, že to je on, kdo provází již obdivně vzletná mláďata, varuje je a občas ještě přikrmí. Omlouval jsem to zkraje možnou smrtí partnerky (přeci jen to nemají na zemi lehké), ale když situací přibývalo, probudil jsem se. Samice pelichá dřív a dřív také logicky zmizí k jihu.
Nic samozřejmě nelze hlásat „s razítkem“, navíc rádoby čitelné scénáře značně pomíchá posun v hnízdění či pokusy náhradní. To je ten chaos, který mate málo zkušené a bere tak rád potřebný „vítr z plachet“! Tím vším jsem se musel proklestit. V napsaném je hodně pravdy, vím, co říkám. Nebude to ještě letos, ale k výsledku dojdu (vždyť ve volném čase už nic jiného nedělám).
Pár ukázek diskutovaného prostředí:
Poznámka: Za předními vrbami je samozřejmě vodní hladina.
Ještě to bude chvíli trvat, než všechno poskládám, bude to ale vzrušující a přínosné. Tématu věřím. Nemám letos ani jednoho tmavého slavíka, tak doufám, že body doženu tady.
