Třetí letošní chytání patří také mezi ty kratší. Zatím nemám bohužel čas. Ale přijel kolega v VČP Jirka Z. a tak jsem si chvíli konečně našel. A díky jeho pomoci, přidám večer i fotky tukových zásob slavíka.
Než jsem k Červenskému rybníku přijel, kolega zkušeně načetl místní zpěváky. Poděkoval jsem a vysvětlil, že každý z těchto odchytů bude nadmíru dlouhý, lokality patří k nejdéle sledovaným a tato u kačenárny je dokonce obsazována od začátku specializace! Nyní kolem smrděly poházené mrtvoly ovcí, kvetly stromy – taková klasika mého studijního prostoru! Slavík mne poznal a já jeho taky (i bez dalekohledu). Přidali jsme tedy o jednu síť více a nechali jej v klidu, ať si za námi vychytrale „chodí“. Přehrávku jsem vypnul, neměla význam. Než Jirka musel odjet, slavík „naletěl“. V spodní kapse vrbové proluky, kudy se mi naučila jezdit děvčata na koních, byl i s kroužkem! Jirka mi pomohl „s peřím“ a tuk jsme vyfotili. Protože jsme se zdrželi s kroužkováním převybarveného samečka sojky, jiné slavičí místo již jsem nestihl. Půjdu tam jindy.
Slíbil jsem kolegovi, že na blogu uvedu data. To sice mohu, ale bohužel se nejedná o ptáka, kterého jsem uvažoval a který by byl letitý. Tento sameček má 4 roky, označen byl v místě jako pelichající dvouletý, v roce 2009. Vloni tam byl kontrolován o tři dny dříve, než letos.
Takovíto slavíci jsou dle mého v nejlepší kondici, mají krásné peří, zkušenosti pro život a vyzrálý vztah k místu. Partnerku tam ještě mistr asi neměl.
Odvážná úvaha
Kdyby se vrátil starý slavík k „boudě“ u jezu rybníka (podezřelý zpěv), byl by zřejmě ohrožen letitý slovenský slavík od Kostolné (viz Atlas migrace). Uvidíme.
K Vítání ptačího zpěvu
Zájemci se dotazují na onoho zahraničního kroužkovance z loňského 10. ročníku. Vydržte prosím, první předpoklad je splněn! Centrála hlášení poslala, každý z návštěvníků dostane kopii s mapou Itálie i pojednáním o tahové problematice druhu. Oblast North Adriatic je kroužkovatelům známa z karet hlášení. Byla tam kdysi při návratu domů kontrolována i naše (pískovna Obruby) břehule říční. Abych neprozradil všechno, dodám už jen, že loňský výsledek kontroly od Matrovic patří pěnici černohlavé a že jsem prošel výsledky v archivu a vytáhl z nich další zajímavé regionální druhové souvislosti. Vše na dárkovém listu v sobotu ráno nad Rohatskem. Smutným zjištěním může být to, že vzhledem k explozi boleslavského jara bude již obří hrušeň špinka na návětrné straně Hor zřejmě odkvetlá. Z jezírek se však za těchto večerů ozývá vzácné společenstvo žab – uvidíme, až tam cestou kolem ptačích sítí v té živé vodě zašmátráme. Vydrželo-li by počasí, bude to skvostné. Hora nad Rohatskem na to totiž stále ještě spolehlivě mají!
Acháty jsou pro děti nasbírány, aby mohly potěžkat, cože nám to sem kdysi ta prabába „řeky Keltů“ s pískem všechno poukládala!
