První leden je důležitý i tím, že od tohoto data to má nejčasnější slavík domů za rovných sto dní! O pověstný slepičí krok se tma oddálí a biologické hodiny nás mnohých poskočí.
Nechci tady provokovat, ale to byl v noci rachot! Všiml jsem si už v loni, že ptačí nocležníci v zahradě zmateně vyletují do tmy. Jak to musí vypadat jinde? Trošku jsem to téma napíchl i ve svém silvestrovském sloupku v novinách. Fakt přibývá rámusu – ale jak a nevím, jestli je to úplně zapotřebí. Kdyby nám doma mezi tím křápnulo plynové vytápění, tak se to už na okolí ani nepozná.
V rádiu radili co s pejkem a kočičkou, jak ji koupit antidepresíva, na zvířata venku jsme se vyflákli, to nás nezajímá! Co tam se musí dít! To, co bylo tady kolem po Kněžmostu od večera – navzdory krizi – bezkonkurenčně nejhorší! Tak jsme konečně světoví! Teď ráno je všude jako po vymření. Přestanu bědovat.
Vážení příchozí, přeji Vám ještě jednou hezké chvíle v roce jedenáct a tady na webu brzy na přečtenou!
