Babí léto skončilo i v naší zahradě. Jak je patrné z fotografie, biologické hodiny dotikaly mnohým a ti se vrací, odkud nedávno vzešli. Sršeň působí opilecky, ale pravda je jiná – daleko tvrdší. My, co máme cesty své ještě rozběhnuté, půjdeme dál.
Z Žehrovských lesů vyletují sýkorky, jednu jsem v spěchu ledabyle vyfotil. Je to mladá parukářka. Má obavy, aby jí spolucestovatelé neutekli, zdržovat ji v zahradě nebudu.
Aby bylo fotek dneska víc, přidávám kroužek, který na Hrádku našli chalupáři z Drhlen. Prý tam byly pouze nohy a světlé peří. Elektorovod tam nikde není, půjde asi o výra. Jak se tam dostal, nevím. Mnoho lidí těmto královnám noci nepřeje – já ano. Protože jsem s nimi nad Bousovem v Rykách a Maštalích kus života taky prožil. Našli hnízdo tenkrát Děti lesa – družina ochránců přírody a řekli mi o něm. Bylo to velmi vzrušující a poučné. Pokora – té se nám nedostává!
Před odjezdem na konferenci ještě jednou na tyto stránky vstoupím, už bych rád na web vyfotil místo, kde na Studénce pobýval poslední letošní slavík. Ale i po mrazících tam je ještě listí a to není ono. Musíme počkat. Ale čtu-li o vzácném bahňákovi na moravských webech, který přerušil tah a nechává se obdivovat ornitology, kteří si jej „předávají“ a dopisují do svých seznamů, připomíná mi to právě mého slavíka ze Studénky. Taky se v kraji „pověsil“ a taky jsem za ním chodil, dokud ….. …… dokud nezmizel.
Těšíme se z těch setkání a setkávání, žijeme ty krásné příběhy, jsou-li obyčejné, pomáháme si sněním a pak přeci jen znovu tajíme dech.
Přidám ale ještě jeden obrázek – a sice našeho „pana domácího“. Myslím si, že je to on. Špačci to tak totiž dělají, přestože flákají v širokém okolí, domnívám se, že sameček po ránu až do odletu přiletuje na modřín prozpěvovat. Teď jej Tom (ač jsem v to absolutně nevěřil) chytil před kovárnou do sklopky! Na jaře si ho pohlídáme. Tak tedy – nejdřív fotka jarní, kdy našeho špačka vítáme – a po ní hned ta, kde je kropenatý (v čase podzimu).
Na konferenci jsme již téměř připraveni, vezeme „výživná“ témata, ale také se mnoho zajímavého přiučíme. Potkáme i dost lidí, s kterými se i v této pitomé době stojí za to pozdravit, kteří nezávidí, jsou přátelští i na ten „druhý pohled“!
