Všechny, kdož právě „přišel pobejt“ na tuto slavičí stránku mohu uklidnit – téma odborné hned příště vystřídá něco poetičtějšího, abychom byli vyvážení. Teď si ale pospěšme zabádat v peří, pojďme se pokusit posoudit to, co si určovací klíče pro serióznost až tolik dovolit nemohou. Vydat se na samý „okraj ledu“ – pro poznatky, ne zcela se zárukou, však podložené praxí a množstvím srovnávacích vzorků.
Možno stanovit u slavíků třetí rok života?
Mnohdy se domnívám, že ano. Jsou to ti – na určení často velmi „těžcí“ ptáci, kdy se již uchylujeme k známému projevu rezignace: „Vím, že nevím nic!“
Nejprve tedy dvě nově pořízené fotografie slavičího samečka …
… a teď je pojďme soudit:
Jde o „letního“ ptáka před pelicháním. Přestože se můžeme obávat, že identifikační skvrny (jež někdy jsou u mladých patrny a jindy tolik ne) v tomto čase mohou být natolik vybledlé či obroušené, že by nám mnoho nepomohly, na tomto peří bychom je nenašly ani na jaře hned po příletu! Peří bylo s největší pravděpodobností jednou již kompletně měněno – vloni. Ani ona pneumatizace lebky nám v létě už (mimo mláďat) nepomůže.
Ruční krovky křídel nejsou nijak široké, ale nejsou ani úzké (vypouklé). Loketní krovky nemají nikde pelichací předěl. Ruční letky jsou sice v koncích výrazně odřeny, ale vzhledem k době to lze pochopit. Peří není nijak výrazně řídké v praporech (a to ani u 1.páru RP). Odstín rezavé je poměrně sytý. Rýdovák je tvořen pery, jež nejsou ani široká ale ani úzká, něco tak „mezi“. Španělé řeší zabarvení čelistí zobáku (čím tmavší – tím starší). Znak sleduji od letoška, logiku má, ovšem moji podporu pouze okrajovou.
A to je tak vše, co k slavíku na snímcích lze uvést.
Odborníci mohou namítnout, že slavík není konopka, kde karmínová červeň samečků určité zařazení umožňuje. Přesto si myslím, že i hmyzožravci jako je slavík, mají při pohledu do peří co naznačovat. Nejde ani tak o to „být chytrým“ v hledání jemnějšího členění věkové skladby hnízdní populace slavíků v zkoumané oblasti, jde spíše o to, pokusit se vytěsnit z výzkumu možné omyly při oddělování jedinců „před“ a „po“ prvním kompletním pelichání. Někdy je to věc zapeklitě těžká i pro mne, přestože jsem četl z jejich peří již opravdu mnohokrát. Jsou totiž mladí slavíci, chytaní v létě po částečném pelichání, kteří ony veleznámé znaky dětství výrazně nenesou – což pak teprve po prvním „vysmažení“ tropickým sluncem!
Čeká nás v hledání – věru – ještě dlouhá cesta!
