V pátek zemřel ornitolog Jaroslav Klápště z Železného Brodu. Po jeho návratu do svobodného Československa jsme se stali přáteli. Ornitologickou vzdělaností převyšoval většinu kolegů, sám jsem se od něho mnohé naučil. S manželkou Josefou zajížděli chytat i k nám na Mladoboleslavsko, často se poté stavovali „na kafe“.
Jarka byl přátelský, byl šťasten když se ptáci opravdu chytali. Byl prvním (a dosud jediným), kdo na našem území odchytil cetii jižní. Úspěchů však měli u sítí se svojí ženou daleko víc. Rád navštěvoval staré známé, rád po večerech s nimi dlouze telefonoval. Zajímalo ho všechno kolem kroužkování. Když se tehdy vrátil z Austrálie, chtěl si vyzkoušet kroužkování slavíků. Vybrali jsme Kolomuty a slavíka si tam opravdu okroužkoval – jak říkal, aby měl „na druh“.
Poznal na svých cestách mnoho nadšených přátel. V ornitologii mu vadila „loktařina“ a závist. Byť měl na lidi poměrně štěstí, potkal i blbce. Na to potom nevzpomínal rád. Ti slušní mu ale vše záhy dokázali nahradit.
Jsem hrdý na to, že mi mohl tento světově uznávaný odborník před lety zahájit v mladoboleslavském muzeu moji první výstavu o slavících.
Jarko, děkuji!
