Prohry a zklamání

Žádné komentáře u textu s názvem Prohry a zklamání
Nemyslím si, že je potřeba třiceti let k tomu, aby člověka specializace připravila o soudnost. Se slavíky se to může stát mnohem dřív. Ale je špatné, když se pochopení tématu přesune do roviny obav o přežití druhu? A jak jinak by už měla vypadat ochrana přírody a v praxi , když ne uplatněním získaných poznatků?
Slavík obecný má rád zpustlá místa, s buření, neshrabaným listím, bochníky kopřiv a po zemi popadaným klestím. Stál by ale kdokoliv z hospodářů o takový nepořádek? Na čí stranu se má badatel přiklonit, vědom si stále více toho, že v brzku může být pro sledovaný druh v oblasti zle?
A tak chodím v předjaří krajinou a jenom doufám. Dojde-li přesto na slavičí zákoutí, zlobit se mnoho nemohu.
Jsou tu ještě jiná a přestože některá vznikají spíše jen na přechodnou dobu, život slavíků tím v krajině může běžet dál.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.