Tato vzdělávací alternativa nebyla hostem poprvé. Jen zase trošku jiní absolventi. Vedoucí zůstávají.
Týpí jim bylo noclehárnou a od rána „brali“ ornitologii. Tentokrát tedy počasí vyšlo na jedničku, ráno jsme museli spěchat, dokud je šance nachytat nějaké ptáky pro kroužkování. Před dětmi nižších věků je toto naprostý základ. Jsou pak aktivnější, líp se vykládá.
A na rozdíl od nedávného VPZ teď to vyšlo. Sýkora modřinka, on i ona od modráčků, obecný rákosník s domovem kdesi určitě hodně daleko (chycený v křoví, takže jej děti neuhodly ani náhodou), korunu všemu v závěru před stažením sítě nasadil krutihlav. Většina přítomných nic podobného dosud neviděla, nalistují si jej ve svazovém časopise. Tam moderuje rubriku k dětem. Pak jsme probrali zajímavosti jiných sfér Slavičího háje včetně vzácných květin, slunce se začalo opírat do kotliny o dost výrazněji než po ránu, pak přišel závěr a místo pro dotazy. Jsou zajímavé. Děti vyzradí třeba, kolik kočky pochytají ptáků a jak se s nimi přijdou ukázat ke dveřím. Mluví i o životech zachráněných, znají docela dost. Porovnávat mám s čím, v tématu jsem odbesedoval či odpřednášel hodin nepočítaně. U nás je ohromnou výhodou „terén“. Prostě živá učebnice. Tak si myslím, že udrží zážitků nejvíc. A Slavičí háj? Ten už je na podobné zvyklý. Jak to jen trochu jde, nechce nás zklamat. A to byl stav i dnešního dopoledne.
Dobrou investicí je počin od rodičů, od učitelů i ode mne. Jde o to pověstné světélko za tunelem – no, a že ten tunel v současné republice směrem od rozhodujících je vskutku pořádný.
Tak buďte zdrávi.
