Už před čtyřmi dny se jeden ukázal v parku na jívě nad přepadem, síť jej nechytila. To včera už jiného ano. Jsou dobré ty jemné prastaré sítě z Anglie.
Budníček menší je časným druhem pro naše krajiny, nejeden letí i dál. Co ovšem potřeba říct, ubylo jich, podobně jako jiných pěvců. To tak je.
Tady ještě na pohybu nezpívají, ale i to přijde. Zpěv ale jiný podivný a tichý se ozýval z rákosiny při soutoku. Seděl tam strnad rákosní, toho ale přeci znám. Třeba tak úplně ne, protože nic se nechytilo za celé odpoledne. Oni ale umí být po příletu tiší a nenápadní. Třeba vydržet. Vábničky nepoužívám kvůli pozdějšímu kroužkování. Pokud je, dnes ho očima najdu.
Stará chytačská pravda připomíná, že jakmile putují krajem malí budníčci, modrák je s nimi.
