Čemu by jeden nedávno těžko věřil, je skutečností. Končí srpen, končí prázdniny, končí letní odchyty slavíků 2024. Ještě ovšem doplňková noc dnešní.
Nevyplatí se říkat, že ten či onen už letos nepoletí. Vymstí se to s milimetrovou přesností. Dnes v noci i po ránu táhli mladí ťuhýci. Ruce mám na závěr pobytu totálně od nich zničeny.
Nikdy jsem nezažil, co dnes. V čase rozednění do bezvětří vstoupil na chvíli závan velmi prohřátého vzduchu. Kde se vzal v okolní mlze a již docela ochlazujícím se nocím, těžko dohlédnout. Bylo to ovšem neskutečně příjemné. Pak se rozplynul do rána a bylo po události. A nebo? Já to možná vím! V severních horách jizerských řádila bouřka. Záblesky už před rozedníváním. Ten sešoupnutý vzduch dolů, to by mohlo být ono.
Vybádal jsem letos mnohé. Třeba: Před městem je na kolejích oblouk, před vjezdem do nádraží. Vlaky tam skřípou, jak nákolky dřou o hlavy kolejnic. Než se motorák vytočí do směru ku Sobotce, nebo do Bousova. Ony ale skřípou jen odpoledne, kdy kolejiště je suché. Po ránu v rose či dešti jezdí soupravy potichu. Píšu si tento poznatek mezi hlavní objevy ornitologické sezóny.
Jdeme na to! Tato noc bude poslední, i kdyby se slavíci kolem rojili.
