Nejedná se o nějaký chytačský propadák, ale slavíků za noc tolik nebylo. Chytil se ovšem opět modráček a z noci slétla pěnice pokřovní. Ptáků ale bylo vidět po parku opravdu méně. Po jedné přibývají místní kvíčaly na seznam (nebývalo), rakytník ale zmizel, takže nejspíš už pobyt zkrátí. Je neuvěřitelné, jak spolu se špačky do jediné bobule tuto laskominu spasou. Večer nad hájem svítila duha, foťák ale neumí přenést tu atmosféru.
Louky chystají otavy, všude už to zase začíná kvést. Jenomže jinak než dřív, v jiných barvách. Brát sem na vycházku život – za to opravdu stojí.
Přichází srpen. Nechce se tomu moc věřit, ale je to tak. Sice jsou za dveřmi ty nejzajímavější tahové zátahy, třeba však také vědět, že potom už nebude nic. Bude vymeteno.
Rozbíhají se některá chytací místa po republice. Fungovat začnou Jeseníky, chytá se u Brna, tradičně u Luhačovic, pod Prahou, na Litomyšlsku, poběží odchyty rákosinové. S ohromnou tradicí startuje opět kemp pro děti kousek od Písku. Je to obdivuhodné. Všude se kroužkují ptáci, všude jsou nachystány kroužky v naději na výsledek.
Postupme tedy létem k jeho závěru.
