Úvod k VPZ

Žádné komentáře u textu s názvem Úvod k VPZ

Zveme vás do parku, který se zdaleka ještě nepodobá tomu, jenž jsem navrhl v začátcích. Ještě to bude trvat, ale možná lepší mít možnost prožívat dynamické proměny prostředí pod naším zásahem i vlivem času. Sledovat obměny společenstev, tichá odcházení i příchody čerstvých zájemců. Ptát se – za čím asi přišli, čím jsme jím kápli do noty, jak dlouho se zdrží.

Tehdy by mne vůbec nenapadlo, že jednou ubytujeme modráčka. Oproti tomu odešel luční strnad a odletí zelené cvrčilky. Jak prostředí půjde víc naproti slavíkům, ony to neustojí. Byl to ovšem – a stále ještě trochu je – hezký čas. Mít před očima druh tajemný, čím dál vzácnější. Dny jejich návratů do zlatě vychystaných trav, noční zpěvy i vyvedené mládí na konci léta v sítích nachytané. V čerstvě tištěných barvách habitů, jak nikdy je u nás už nespatříme.

A máme i jiných druhů, začíná převládat ptactvo křovin. Čeká se na velké stromy, už ale k obloze přiskakují. Bylo třeba křovitých „bochníkových“ vrb, to se daří. Pod nimi tmavne příhodně zem, třtina je pryč a už se neobjeví. Po sadu hnízdí stehlíci s pěnkavami. Nevěřím, že pěnkava je stále nejběžnější pták. Nesouhlasím s tím, i když umí prostředí přijmout kdejaké. Hostíme kukačky, žluvy a samozřejmě i žluny. Pár silných kmenů po okolí přeci jen pro ně stojí. Nabídku dutin doplnili mladí ochránci přírody budkami podle svých představ. A pak jsou tu rákosiny – spíše rákosinky. I ony své příznivce mají a není jich málo. Kroužkovaní strnadi rákosní v kontrolních odchytech dokládají, že zájem je dlouhodobý.

Nejkrásnější měsíc je máj, a čím víc v něm pospíšíme, jenom lépe. Jeho noci patří slavíkům, ale od Rachval zaletují i lelci. To dříve vůbec nikdo nevěděl. A tím jsme postoupili až do času prázdnin, kdy ptáci začínají cestovat k jihu. Stál jsem posledně na jednom z nejvyšších bodů regionu a znovu nutil hlavu k pohledům očima ptáků. Funguje to. Slavičí háj má polohu mimořádně výhodnou, a protože kolem jsou ve větší míře zastoupeny louky, které, když se vysečou, zbývající porosty jsou zpod oblohy nápadné. Dosah akustických pobídek jde až do kotliny Červenského rybníka před zvedající se hranou Pyrámu. Proti stojící Rachvaly a vprostřed výškové vlnění k Českému ráji tvoří zvukovou parabolu k ptákům, migrujícím z hor dolů k Polabí. Než noční odchyty nabraly fazonu a řeč svou k uvěření, nemohl nikdo tušit, kolik prohřátá setmění srpna i července převedou nad rýhou Klenice křídel.

Do místa zamíříme v sobotu, posledního dubna dopoledne, před půl sedmou ranní.

Akce je tradičně pořádána pod záštitou ČSO. Zajděte na jejich stránky a třeba mezi námi budete chtít už zůstat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.