Sedím před křovím, které je potenciálem zprohýbané. Je trumfem sezóny, a už když jsem pročítal předpověď, těšil jsem se. I kdybych neuspěl, hodně se naučím, to už teď mám v kapse.
Podle plánu je během půl hodiny nalíčeno, jdu sednout stranou sítě do auta, škola začíná. Kdybych předem neměl načteno – a tím se pěkně bavím – nikdy bych neřekl, že tady má cenu trčet. Jasně, je tu pár ťuhýků – a samička už skáče v síti. Rychle s ní ven, ať síť neprozradím. Kroužek jí dávám v ústraní za autem. Nad Ptečí se vyformovala mračna. Já bych ale potřeboval ještě hodinku, dvě. Čekat v tichosti dál tedy nemůžu, pouštím opatrně pravého slavíka obecného ze záznamu. A hned je tady! Musí být těsně před sítí, do proluky však nepůjde, nemá na to křídla. Je ovšem zážitkem zážitků, poslouchat projevy vychytralce. A znovu to řeknu – kdybych nevěděl, kdo je ve větvích, vezmu jej na vědomost obyčejně. Chvílemi vypínám produkci, abych vychutnal a do ucha dostal ten zpěv. Ano, když dám si pozor, slavík tmavý ve výsečích k poznání je. A někdy se dokonce zapomene a přizná. Ne, nechytím ho dnes ani neuvidím, musím počkat, než křídla poporostou. Pak mám v rukávu eso, pravý druhový zpěv a moc zvědav jsem, co bude následovat. Ještě bych poslouchal dál, jak hájí si okrsek, déšť ale rozhodl jinak.
Příběh je s vložkou uprostřed, kterou bych neměl opomenout. Část úkolu vyšla, i když na senzaci nedosáhla. Chytil jsem mládě, které však jasně je pravým slavíkem obecným, samičkou.
Důležitá část úkolu, pro kterou jsem vlastně do místa spěchal. Než čas školu zavře.
Polomáčený chystám odjezd a hlavou mi táhne poučení. Kdybych byl nevěděl, kdo za oponou z větví je, nebýt odchytu minulého, jsem v místě neznalým, pouhým průchozím. Toť, poznatek poznatků o výskytech slavíka tmavého v hnízdních podmínkách Čech, Moravy i Slezska. Kolikrát jsem už nejspíš podobně kdesi kolem kohosi prošel a nezkušenost mne nechala jít. Až přišel červen roku jednadvacátého v místě, které druhově navíc absolutně nesedí. Mohly by stavy podobné zacloumat u člověka s věřením si, tak tomu ale nebude. Věřím si opatrně dál a nepolevím. Famózně se přitom ukazuje, jak jsou slavíci tématem opravdu těžkým. Zájem a čas pro něj – toť výbava pro specializování.
