Posledního června jsem zaznamenal další potřebný kontrolní odchyt, tentokrát na Horách. Jak je slavík dvouletý a má kroužek, to vždy zavání úspěchem. Jinak tomu nebylo ani tady, loni byl označen v noci ve Slavičím háji. Přesun je 3 kilometry severozápadním směrem. Je velmi zvláštní provádět měření peří, které jsem měl v ruce před rokem. A musím říct, že míry perfektně sedly, což je mi zpětnou kontrolou.
Další slavík byl též retrapem, z roku devatenáct, přesídlený od Červenského rybníka. O jeho loňském roce nevím nic, mohl být klidně zde, nechytal jsem tu.
Třetím byl pták s olámaným peřím levého křídla, jak kdyby jej strčil do větráku. Nejspíš památka z potyček.
Posledním chyceným pro kroužkování byla samička od samce, který se lapit nenechal. Ona však stála za determinaci, nabídla podivnosti. Věk starší, nažinu po hnízdění (zatím však nezarůstající, divně hladkou, vypnutou), tuk číslo 4, s razantně pelichajícími křídly.
Pak se blížilo stmívání a bylo potřeba po travnaté dráze polního letiště odjet k domovu. Červen se tímto definitivně uzavírá.
