Vůbec jim nerozumíme. Kdo se pokoušel na jaře při sítích ponocovat, ví, že nachytání jsou velice nízká, pokud vůbec je úspěch. Každý rok se vypravím do několika nocí v naději, že pochopím víc. Aparatura běží příkladně, chvílemi je příhodně vidět i skrz oblohu, vítr je zanedbatelný. Datum optimální, ptáci na cestě musí určitě být. Jenom je oslovit a přesvědčit.
Je noc na třicátého dubna, navečer se chystají vzplát ohně k upalování čarodějnic. Poslední dobou jsou oběti už jenom plátěné.
Auto zastavuji u jezírka ptačího parku, v předpovědi se sekli v můj neprospěch. Začalo pršet. Přestává až k půlnoci, je třeba rychle vše rozjet. Obloha se nad kotlinou kvapem čistí a doprovodné povětří odválo. Pokus bude moci být uznatelný, času stále dost.
V nočních kontrolách nic ale vím, že ptáci určitě táhnou. Kohouti v okraji města chystají ráno, tma vytouženě řídne. V nejnižších místech se tvoří mlha, naštěstí nemá moc sil. První ostrý test nových sítí většího oka, a nakonec se povedlo. Oproti létu jde o docela jiné chytání, Slavičí háj je průhledný a slavík nad suchou trávou mezi vrbičkami letěl těsně nad zemí. Je to mladá samička a určitě z noci.
Za osm minut z druhé strany od pláně rozvlnil síť jiný, přiletěl někde od dráhy, kam jsem jej stáhnul. Určuji staršího samečka s poškozeným peřím.
Víc už jich není, úspěch to ale je zcela jistě. Tahoví ptáci jsou jiní, docela jiní v chování a já si to znovu připomínám za chvíli, kdy schytávám u cesty místní mistry. Ani se v ruce nepohnou. Jeden je na kroužkování, druhý retrapem. Znovu ale luxusním, jde totiž o ptáka z noci roku devatenáct! Okroužkovaného jinde jako ten rok vzlétlé mládě. Je tříletý a doputoval do parku. Loni tu s největší pravděpodobností nebyl. Dokonale tak odkrývá chování dvouletých v první hnízdní čas.
Hrál jsem u druhého zdroje slavíka tmavého, nepřiletěl. Na Moravě u punktu tomu bylo dnes jinak. Zpívali kolem přehrávky dva. Zda se je odchytit podařilo, zatím ještě nevím.
