Že k večeru je chladněji, návratům nevadí. Už není na co čekat, zkušení letí obhajovat. Moc jim vždy přeji, aby měli co. Jako dneska. To bylo zase pořízení…
Při práci jsem si odskočil, vedoucího nad sebou poslední čtvrtstoletí nemám, tak jsem to nikde nehlásil. Říkám si: „Jen pár míst proklepnu a zase půjdu“. Je tam totiž teď natolik blaženě, že to i bez ohlasu bývá moc pěkné. Na první navrátilce je ovšem potřeba taktiky docela jiné. Kdo z místa pospíchá, prověrku odnese poloviční. Slavíci jsou čerství, ještě udýchaní, nepotřebují se s nikým překřikovat. Je-li ale po testu klid, prozradí se. Buď lehce zapějí, nebo hvízdnou.
Navštívil jsem místo na samé hranici oblasti, kdybych se rozkročil, mám nohu k Boleslavi a zbylou k Jičínu. To místo je nádherné a to ještě nerozkvetly dvě ultra staré jabloně, ukryté v trní. Jde o protrženou rybniční hráz na Trnickém potoce, s dávnými strážci – stromy. Protože krom těch jádrovin je v konci protějším dub jako poleno a podobně narostlé babyky. Nějaká bezinka, a pak už jen moře spadaných listů. A s potokem připlaval kousíček rákosiny. Sem když dochvátá od Polabí máj, slavík je k oslavě povinen! A já ho dnes chytil. Byl tu od noci, možná že den. Neznal mne, a tak to vyšlo pro kleště dobře. Opatrně obroubily nožku, co před pár dny běhala kdesi v přímoří. Číslo jsem zaevidoval, provedl měření, prohlídky a gratulaci, vyfotil jsem jej a nasměroval ke křoví. Tito časní po propuštění nezpívají, později snad všichni. Lidem to pokaždé ukazuji, jak slavík oslaví svobodu.
A musím zdůraznit – fotit bylo co! Opět jeden ze starších zpěváků, ne ovšem stařešina, to určitě ne.
Myslím si, že je odtud, jen jsem ho prostě neměl pod kontrolou. Chytla ho sklopka ve třetí kontrole, poslední položená. Všechno mi sežral, snad červi odpustí.
Nedovedu vypovědět – čím pro mne toto chytání je. „Chytání“ není řečeno správně, toť jen prostředek k dotýkání. „Dotýkání“ není úplně správně, to jen pentlička pro velké poznávání. Vždyť tolik o krajině, počasí, o nástupu vegetace, řekly mi dny od desátého, za kterých jsem poctivě chodil. To není ztracený čas. Já pro svá hledání i tyto obrazy se všemi odrazy potřebuji. A k výsledkům jsem si došel poctivě. Po krůčcích v těšení, ale i bědování. V čtyřicetkrát už zažitém dočkání se.
